„(Prezident) Putin dnes navštíví Minsk, kde se zúčastní jednání v 'normandském formátu',“ oznámil Kreml. Právě v Normandii loni v červnu spolu poprvé jednali Putin, jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko, francouzský prezident François Hollande a kancléřka Merkelová.
Kancléřka má do Minsku odjet odpoledne. „To, že se tato cesta uskuteční, znamená naději, ale nic víc,“ řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Setkání v Minsku podle něj má začít v půl páté odpoledne.
Předpokládá se, že večerním summitem vyvrcholí týden diplomatických příprav a intenzivních jednání, která mají připravit cestu k dohodě. Porošenko označil schůzku za „poslední šanci“ k přerušení bojů mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, jejichž intenzita v posledních dnech vzrostla.
Podle Ruska pozoruhodný pokrok
V přípravě summitu se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dosáhlo „pozoruhodného pokroku“, nicméně přetrvávají rozpory ohledně ukrajinského požadavku na nastolení kontroly nad hranicí s Ruskem. Přes ni podle Kyjeva proudí k proruským separatistům zbraně a vojáci, jakkoli to Moskva stále popírá.
„Nevidím možnost, že by představitelé (separatistů) Doněcka a Luhanska souhlasili s tím, že kontrola nad hranicí má být ústředním bodem dohody a předběžnou podmínkou pro vše ostatní. Ale sledujeme takový pokus ze strany ukrajinského vedení,“ prohlásil Lavrov po jednání se svým řeckým protějškem a dodal, že takové pokusy jsou „nerealistické“.
Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius ve středu ráno upozornil, že ještě „zbývá vyřešit řadu problémů“, aby se summit mohl konat. Cílem je dosáhnout dohody, „ale nikoliv jen na papíře“, poznamenal Fabius. Později ruský diplomatický zdroj označil šance na dosažení dohody za sedmdesátiprocentní.
Uspořádání Ukrajiny
Přetrvávající rozpory se prý týkají budoucího uspořádání východní Ukrajiny, záruk ohledně kontroly rusko-ukrajinské hranice v úseku ovládaném separatisty, průběhu linie mezi znepřátelenými stranami, stažení těžkých zbraní a výměny zajatců.
Na dnešním mimořádném zasedání vlády Porošenko uvedl, že Ukrajina se musí připravit na dvě varianty: buď se „podaří zastavit agresora diplomatickou cestou“, anebo bude nutné bránit vlast a „přejít na naprosto odlišný režim“. Prezident je prý v případě eskalace připraven „vyhlásit válečný stav na celém ukrajinském území“. Porošenko ujistil, že nebude váhat, nicméně dodal, že se považuje za „prezidenta míru“ a že „vojensky nelze situaci na Donbasu vyřešit“. Za prioritu označil okamžité zastavení palby bez předběžných podmínek.
Boje pokračují dál
Na východě Ukrajiny mezitím pokračují boje a dál umírají lidé bez ohledu na zvýšené diplomatické úsilí zastavit konflikt, které přinesl nový německo-francouzský mírový návrh. Celkový počet obětí bojů je podle německého listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) až padesátkrát vyšší, než uvádí OSN.
Na východě Ukrajiny bylo loni vyhlášeno příměří dvakrát, v září a pak znovu v prosinci. V prvním případě se během podzimu bojová aktivita podstatně snížila, ale úplný klid zbraní nenastal. Zvýšená bojová aktivita pak vyústila v nové jednání o příměří, které ovšem v prosinci nevydrželo prakticky ani den.
