Kurdové mohou počítat s větší podporou v boji proti IS, slíbil Hollande

Obranná linie pešmergů (kurdských válečníků) blízko iráckého Kirkúku

Obranná linie pešmergů (kurdských válečníků) blízko iráckého Kirkúku Zdroj: archiv Lenky Klicperove

Arabské a kurdské pozemní síly bojující proti Islámskému státu (IS) dostanou více podpory, aby mohly zlikvidovat bašty islamistů v Sýrii a Iráku. Údery mezinárodní koalice proti IS se také zintenzivní. Prohlásil to francouzský prezident François Hollande, který vystoupil před dvěma stovkami zahraničních a francouzských velvyslanců. Upozornil také, že letošek se zároveň musí stát pro Sýrii "rokem změn".

Prezident zdůraznil, že Francie, která loni zažila dva krvavé teroristické útoky, se nebude vyhýbat své odpovědnosti v boji proti islamistům.

„Francie není nepřítelem nějakých lidí, náboženství nebo civilizací,“ řekl Hollande podle agentury Reuters. „Ale má jednoho protivníka: džihádistický terorismus, který tvrdí, že následuje Boha pouze, aby zesměšňoval jeho jméno, a který nehledá nic jiného než ničení,“ upozornil francouzský prezident.

V Paříži se ve středu uskutečnilo jednání ministrů obrany několika zemí zapojených do boje proti Islámskému státu. Hollande řekl, že schůzka, které se zúčastnili zástupci Spojených států a Británie, umožnila spojencům upřesnit vojenskou strategii proti IS. „Každý den je díky našim činům tato teroristická armáda oslabována ztrátou území, zdrojů a bojovníků,“ řekl Hollande.

Cílem je Rakka i Mosul

„Naše strategie zahrnuje osvobození (syrské) Rakky a (iráckého) Mosulu, kde se nacházejí řídící střediska (IS). Byla tu vůle poskytovat podporu arabským a kurdským silám bojujícím proti Islámskému státu na zemi,“ dodal francouzský prezident s tím, že úsilí koalice se zvýší.

Hollande se také zmínil o brzkém zahájení mírových jednání o Sýrii, na nichž si musejí její účastníci ujasnit, kdo bude v Sýrii vládnout a že současný prezident Bašár Asad není součástí budoucnosti země.

Francouzský prezident dodal, že řešení se musí nalézt i pro občanskou válkou zmítaný Jemen nebo Libyi, či Libanon, kde ústřední vláda nemá dostatek moci. Zmínil se i o situaci na Ukrajině, kde bylo dosaženo pokroku k ukončení konfliktu na jejím separatistickém východě, ale že uplatňování mírových dohod z Minsku by mělo být rychlejší.