Kyjev má problémy s Varšavou a Budapeští. Do města s polovinou Maďarů plánuje poslat armádu

Ukrajinský prezident Petro Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko Zdroj: ctk

Péter Szijjártó
2
Fotogalerie

Kyjev se svržením režimu Viktora Janukovyče před čtyřmi lety rozhodl pro evropskou cestu. Pod vlivem sílícího nacionalismu v celém regionu však jeho současné vztahy s některými západními sousedy zdaleka nejsou idylické. S Polskem, které hrálo aktivní roli ve snaze integrovat Ukrajinu do EU, se pře o výklad historie. Ještě vyhrocenější spory má s Budapeští. Maďarsko mimo jiné blokuje ukrajinské snahy o sbližování s NATO.

Budapešť loni pobouřilo přijetí nového ukrajinského školského zákona, který upravuje výuku v jazycích národnostních menšin. Maďarská diplomacie přenesla spor na půdu EU a Severoatlantické aliance, například brání zasedání výboru NATO–Ukrajina na ministerské úrovni. Kyjev v půlce února částečně ustoupil a posunul platnost zákona. Situaci ale ještě více vyhrotily dva žhářské útoky na maďarské kulturní centrum v Užhorodu.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin nedávno prohlásil, že Budapešť se ve svých aktivitách vůči Kyjevu blíží k „červené čáře“. Reagoval tak na oznámení, že na maďarskou žádost bude na dění v Zakarpatské oblasti dohlížet dvanáct pozorovatelů OBSE. „To, co nyní Maďarsko činí, je vědomá politická manipulace nebo jasné překrucování reality. Tvrzení maďarského konzulátu o nebezpečí cesty na Zakarpatí je směšné,“ uvedl pro BBC Ukrajina Klimkin.

Na Ukrajině silně neoblíbený šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó se navíc uplynulý týden ohradil proti plánu ministerstva obrany sousední země umístit vojenskou jednotku do příhraničního města Berehove, kde se zhruba polovina obyvatel hlásí k maďarské národnosti. „Znamená to, že maďarskou komunitu považují za hrozbu, což je nehorázné,“ komentoval záměr.

Národnostní a historické otázky silně pošramotily i vztah Kyjeva s Varšavou. Ukrajince nedávno pobouřil zejména polský zákon, který odmítá jakýkoli podíl Poláků na nacistických zločinech. Jeho součástí je i zákaz popírání zločinů ukrajinských nacionalistů spáchaných na Polácích, což se týká zejména takzvaného volyňského masakru v letech 1943–1944.

Ukrajina legislativu považuje za pokus vyložit krvavou éru společné historie jednostranně. Klimkin počátkem března navrhl, že Kyjev uzná a odsoudí zločiny Ukrajinské povstalecké armády proti Polákům. Varšava se podle něj ale musí zachovat stejně a distancovat se od tvrdé meziválečné „pacifikace“ Ukrajinců na tehdejším polském území a zločinů Zemské armády během druhé světové války.

Ukrajinský historik Ivan Patryljak uvádí, že během vzájemných řeží bylo zabito na  40 tisíc Poláků a polovina Ukrajinců. Podle některých zdrojů však bylo v rámci čistek ukrajinských nacionalistů v různých regionech celkem zamordováno až sto tisíc příslušníků polského národa.