Centrální banka uvedla, že banky zůstávají zavřené kvůli „obecnému zájmu“. Podle předchozího plánu měly být banky otevřeny ve čtvrtek. Podle zpravodaje BBC některé bankomaty stále vydávají omezené množství peněz. Řada obchodníků ale už kvůli obavám z budoucnosti začala odmítat platby kartou.
Kyperský parlament v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Vláda nyní jedná o alternativních řešeních krize. Podle některých zpráv se nyní zvažuje zavedení státní kontroly nad bankami, až budou opět otevřeny. To by mělo omezit odliv kapitálu do zahraničí. Ministři se podle agentury AP také chtějí pokusit o vytvoření takzvané špatné banky, do níž by byla převedena nekvalitní aktiva kyperských bank, které utrpěly rozsáhlé ztráty v důsledku dluhové krize v Řecku.
Pomoc státu již nabídla kyperská ortodoxní církev. Arcibiskup Chrysostomos po dnešním setkání s prezidentem Nikosem Anastasiadisem řekl, že nabídne vládě úvěr zastavený církevním majetkem. Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.
Předpokládá se, že ve čtvrtek budou také pokračovat jednání kyperského ministra financí Michalise Sarrise s jeho ruským protějškem Antonem Siluanovem a ruským vicepremiérem Igorem Šuvalovem o ruské půjčce. „Nepadly žádné nabídky, nic konkrétního,“ řekl po skončení dnešního jednání Sarris. „jsme ale spokojeni s úspěšným začátkem,“ dodal.
Moskva má na přežití kyperských bank velký zájem. Kypr totiž svými nízkými daněmi nalákal množství ruských střadatelů, Rusové vlastní třetinu až polovinu vkladů v místních bankách. „Zůstaneme tu, dokud nebude dosaženo nějaké dohody,“ prohlásil Sarris.
Půjčka výměnou za zemní plyn?
Kyperský ministr financí v Rusku jedná také o zmínění podmínek půjčky ve výši 2,5 miliardy eur, kterou jeho zemi Rusko poskytlo v roce 2011. Podle analytiků by Moskva mohla výměnou za svou pomoc Nikósii získat podíl na předloni objevených kyperských nalezištích zemního plynu.
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond nabízejí Kypru finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard korun). Podmínkou ale je vysoké jednorázové zdanění bankovních vkladů, kterým by země měla získat dalších 5,8 miliardy eur.
„Míč je nyní na kyperské straně,“ řekl šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Kypr je nyní v neznámých vodách, protože dosud všechny země, které žádaly EU v posledních třech letech kvůli dluhové krizi o pomoc, přijaly tvrdé podmínky věřitelů v podobě úsporných opatření a reforem.
