Anastasiadis upozornil, že Kypr si musel vybrat mezi zdaněním bankovních vkladů a státním bankrotem. Ten by podle něj mohl vést k odchodu země z eurozóny. „Řešení, které jsme zvolili, není tím, co jsme chtěli. Za daných okolností je však nejméně bolestivé,“ prohlásil.
Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr ale v rámci dohody musí vybrat jednorázovou daň 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.
Kypr je po Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku pátou zemí, která musela v důsledku dluhové krize požádat eurozónu o finanční pomoc. S pomocí, již dříve dostaly jiné země eurozóny, podmínka zdanění vkladů spojena nebyla.
Dohoda o zdanění vyvolala velké rozhořčení u obyvatel Kypru i některých politických stran. Kyperský parlament parlament se dnes rozhodl odložit jednání o zdanění vkladů na pondělí. Ve sněmovně čítající 56 poslanců nemá žádná strana jasnou většinu a tři strany již ohlásily, že zdanění vkladů nepodpoří. Komunistická strana AKEL dokonce uvedla, že zvažuje návrh na odchod Kypru z eurozóny.
