Požár vznikl v méně zamořené oblasti, ale poté postupoval západním směrem do míst, která byla při explozi elektrárny v roce 1986 radiací zamořena více. Postižené oblasti byly zarostlé vegetací a obtížně dostupné. Hořel les, suchá tráva i rákos na březích říčky Už. Úřady nevylučují, že někdo oheň založil úmyslně.
Lesní požár vyvolal paniku zvláště v Kyjevě, kde žije na dva miliony obyvatel a který leží asi sto kilometrů od Černobylu. Ukrajinští záchranáři ale od začátku ujišťovali, že žádné nebezpečí nehrozí. V celé oblasti se měřila radiace a žádné odchylky od normálu zjištěny nebyly, napsala krátce po vypuknutí ohně agentura TASS.
Podle premiéra Arsenije Jaceňuka se Ukrajina potýkala s nejrozsáhlejším požárem od roku 1992. „Chtěl bych veřejnost uklidnit, že situaci máme pod kontrolou. Od samotné elektrárny je požár vzdálen asi 20 kilometrů. Naši záchranáři aktivně pracují, aby šíření požáru zabránili,“ řekl v úterý premiér.
Před požáry již dříve varovali norští ekologové
Divoké lesy po třiceti letech od havárie Černobylské jaderné elektrárny pokrývají sedmdesát procent oblasti o rozloze 4800 kilometrů čtverečních napříč Ukrajinou a Běloruskem. Původně byla zalesněna jen z poloviny.
Bádání ekologů z Norského institutu pro výzkum ovzduší ukázalo, že právě vysoké zalesnění oblasti představuje zákeřné riziko. Stromy totiž stále udržují v oběhu nebezpečné radioaktivní izotopy cesia, stroncia či plutonia – doslova je vytahují z půdy, z hloubek, do nichž se krátce po havárii usadily, a ukládají je do listů.
Pomalu tlející listí
Spadané listí však tleje velmi pomalu, protože jeho radioaktivita zabíjí přirozené urychlovače rozpadu, tedy drobné živočichy a brouky. „Odebrané vzorky tlejí až dvojnásobně déle než ty z normálního lesa,“ varoval Nikolaos Evangeliou, vedoucí studie, na niž upozornil časopis New Scientist.
Připomněl také, že tlustá vrstva radioaktivního listí a zbytků stromů představuje živnou půdu pro lesní požár. Pokud by vzplály, radioaktivní částice šířené mrakem kouře by opět mohly zamořit okolní země, ne-li celou Evropu. Evangeliou také varoval, že tamní hasičské složky jsou naprosto nepřipravené případný rozsáhlý požár jakkoli řešit ať už po technické či personální stránce. Problémem by nebylo ani tak množství potenciálně uvolněné radiace, kterou by kouř nesl – podle odhadů by nepřesáhla jedno procento denní dávky přípustné pro lidské tělo – riziko by však představovala kontaminace potravinových zdrojů a nepravidelné rozptýlení radioaktivních izotopů.
Norská studie v kontextu probíhající globální změny klimatu a stále suššího podnebí v černobylském regionu odhaduje, že nejvyšší riziko rozsáhlých požárů v oblasti nastane v letech 2023 a 2036.
