Průměrná teplota na povrchu planety by rovněž mohla překročit symbolický jeden stupeň, o který se Země oteplila od preindustriální éry (1880-1899), píše se dále ve zprávě WMO, která byla zveřejněna v Ženevě.
„Směr vývoje v roce 2015 nás vede k předpokladu, že tento rok bude pravděpodobně nejteplejším, jaký byl dosud zaznamenán,“ uvádí zpráva. O tom, že se průměrná teplota na povrchu Země zvýšila oproti předprůmyslové éře o jeden stupeň, prý „není pochyb“.
Agentura AP připomíná, že WMO s prohlášením o rekordně teplém roce ani nečekala, až uplyne všech 12 měsíců, neboť letošek byl mimořádně teplý a podle předpovědí se ani neochladí natolik, aby rekord nepadl.
Pokud země nezmění přístup k životnímu prostředí, mohla by globální teplota vzrůst až o šest stupňů Celsia nebo i více, dodal Jarraud. Mezinárodní závazek omezit globální oteplování tak, aby se teplota v tomto století nezvýšila o více než dva stupně Celsia, je podle něj stále dosažitelný. „Čím déle ale budeme čekat na nějakou akci, tím to půjde hůře,“ varoval Jarraud.
Zpráva předchází klimatické konferenci OSN, která se na přelomu listopadu a prosince uskuteční v Paříži a jejímž cílem je omezit globální oteplování planety. Dohoda z Francie by měla nahradit Kjótský protokol z roku 1997.
Vyšší teploty posilují El Niňo
WMO už na začátku měsíce varovala, že jev El Niňo se vrátil v plné síle a do konce roku pravděpodobně ještě zintenzivní. V jižním Pacifiku může vést k extrémním projevům počasí a může mít neblahé následky pro tamní země. Důvodem, proč tento jev stále zesiluje, je podle WMO oteplování Země, které je výraznou měrou zapříčiněno emisemi skleníkových plynů.
El Niňo se projevuje zeslabením studeného Peruánského proudu a větru vanoucího z východu na západ, a s tím souvisejícím oteplením oceánských vod u amerického pobřeží. Tato událost nastává obvykle kolem Vánoc, proto ji rybáři v Jižní Americe nazvali El Niňo Jesús, česky Ježíšek. Například na pobřeží Severní i Jižní Ameriky přináší silné srážky.
Vliv jevu El Niňo ale nepřímo pociťují rovněž obyvatelé dalších částí světa. V letech 2010 a 2011 například k důsledkům tohoto jevu patřily rozsáhlé povodně v Austrálii nebo také chladnější zima v Evropě.
