„Máme úkol přijít s návrhem, který bude moci být nakonec přijat Evropským parlamentem. Toho úkolu nás nikdo nezbavil,“ řekla novinářům německá kancléřka Angela Merkelová. Jako členka „politické rodiny Evropské lidové strany (EPP)“ prý souhlasí s kandidaturou někdejšího lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera do čela komise po José Barrosovi. V textu lisabonské smlouvy ale podle ní stojí, že návrh na šéfa komise činí členské země po konzultacích a s přihlédnutím k výsledkům voleb do europarlamentu.
„Nevím, jak by někdo dva dny po volbách mohl říci, že už se o věci nemá diskutovat,“ zdůraznila Merkelová. Odmítla také, že by po volbách měl existovat „automatismus“, kdy členské země musí respektovat stranické nominace.
Připomněla naopak, že mezi lídry členských zemí jsou také politici, kteří nepatří ani k jedné ze dvou vítězných evropských frakcí, tedy EPP nebo socialistů (S&D). Připustila ovšem také, že kandidátů na vrcholnou funkci v unijní exekutivě může být víc. Do prázdninové pauzy evropských institucí by ale podle ní mělo být o věci rozhodnuto.
Na tahu je frakce EPP
Také podle českého premiéra Bohuslava Sobotky bude Van Rompuy jednat ve dvou rovinách. „Pokud se v Evropském parlamentu vytvoří nějaká akceschopná většina, bude nepochybně významný její názor,“ řekl předseda vlády. Připomněl, že velké frakce před volbami voličům celoevropské kandidáty do čela komise nabízely.
První na tahu je proto podle něj EPP, která i přes ztráty ve volbách zůstala nejsilnější frakcí. Druhou rovinou pak budou Van Rompuyovy diskuse s premiéry, aby našel potřebnou kvalifikovanou většinu mezi členskými zeměmi. Sobotka připomněl, že také zástupci zemí mají jasný demokratický mandát, není proto prostor pro kompetenční spory, ale naopak je nutné hledání rovnováhy mezi unijními institucemi.
Česko zajímá růst pracovních míst
„Já zdůraznil potřebu, abychom diskutovali nejen o jménech,“ upozornil Sobotka. Mimořádně důležitá je totiž podle něj právě otázka budoucích priorit nové Evropské komise. Řada lidí podle Sobotky ve volbách vyjádřila nespokojenost s fungováním EU. „Není možné ignorovat nespokojenost lidí, která se projevila také tím, že volili často extrémní nebo protievropsky orientované strany,“ míní český premiér.
Nové priority by tak podle něj měly odrážet skutečné problémy, které dnes v EU existují. Česko v této souvislosti zajímá podpora tvorby růstu a pracovních míst, zajištění konkurenceschopnosti průmyslu, energetická politika a volný pohyb zboží a pracovních sil po unii.
Také Van Rompuy na tiskové konferenci po dnešní neformální večeři podotkl, že kromě jednání s novým europarlamentem a lídry jeho nově ustavených politických frakcí bude udržovat dvoustranný kontakt s členskými zeměmi ohledně nominací i strategie do budoucna.
Juncker hledá podporu
Jednat hodlá také s Junckerem samotným. Sama EPP v Evropském parlamentu potřebnou většinu nemá a Juncker tak bude muset hledat podporu především u evropských sociálních demokratů.
„Diskutovali jsme také o výsledcích evropských voleb. Situace se země od země liší, je to směs kontinuity a změny,“ míní Van Rompuy. Členské státy s ohledem na volby musí podle něj jasně říct, kam se má unie ubírat. Zmínil se nejen o často opakované potřebě tvorby pracovních míst, o růstu a podpoře konkurenceschopnosti, ale také o potřebě ochrany svobod, boji s kriminalitou či nelegální migrací.
