Likvidace potravin ze Západu zaskočila i příznivce Putina
Zákaz dovozu západních potravin vyhlásila Moskva loni v srpnu a letos nařízení prodloužila o další rok. Evropští exportéři, zejména z pobaltských zemí a Polska, si ale často našli cestu, jak ruský trh neztratit. Zboží bylo na ruských hranicích fiktivně deklarováno jako tranzit, případně v Bělorusku nebo Kazachstánu zbaveno výkazu o místě původu. S oběma zeměmi Rusko spojuje celní unie.
Putin se před týdnem rozhodl s těmito praktikami skoncovat. Vydal dekret, podle něhož musejí ruské úřady embargované zboží fyzicky likvidovat všude, kde na něj narazí - v hraničních celních prostorech, ale i ve vnitrostátních skladech a dokonce i v maloobchodní síti. Premiér Dmitrij Medveděv navíc v úterý pohrozil, že seznam zemí vystavených ruskému embargu se může ještě rozšířit.
Prezidentův dekret vyvolal v Rusku údiv a krajně neobvyklou kritiku dokonce i mezi poslanci vládní strany Jednotné Rusko a ve státních médiích. Objevují se návrhy potraviny nelikvidovat, ale posílat povstalcům ve východoukrajinském Donbasu, případně do chudých rozvojových zemí.
Úřady pálí první zásilky
Kreml je ale, zdá se, neústupný. Podle zprávy agentury TASS na ruském Dálném východě chtějí embargované zboží zakopávat do země. Jinde čeká evropské potraviny likvidace ve spalovnách, případně uložení na skládku.
V povolžské Samaře podle ruské agentury RBK zachytili první „kontraband“ podléhající zničení v úterý. Více než sto tun vepřového údajně zlikvidovali v místní kafilerii. V uralském Čeljabinsku zase zničili zásilku polských jablek. Ze světa je prý sprovodili s pomocí těžké techniky.