Ze všech zemí Evropské unie se s koronakrizí nejlépe vypořádala Litva. Některé vyspělé státy západní a jižní Evropy mohou počítat s až dvouciferným poklesem ekonomiky, ale HDP malé pobaltské republiky by měl letos klesnout jen o 2,2 procenta. Jak upozorňuje agentura Bloomberg, prvenství Litvy je překvapivé i proto, že za finanční krize před jedenácti lety její hospodářství postihl nejhlubší úpadek z celé EU.
Propad litevské ekonomiky o 14,7 procenta přiměl tehdy vládu k rozsáhlým škrtům a reformám. Teď je sice jasné, že koronakrize tehdejší hospodářské problémy Evropy překoná, avšak pobaltská republika z ní vyjde se zcela jiným výsledkem.
Litva vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, tedy ve stejném roce jako Česko. Má také podobnou rozlohu a téměř stejně výkonnou ekonomiku. Současný hrubý domácí produkt Litvy činí 19 883 dolarů na hlavu, což ji řadí na čtyřicáté místo na světě. Stát s pouhými 2,8 miliony obyvatel si s koronavirem poradil lépe než Češi i kterákoli jiná evropská země.
Pobaltská republika měla podle agentury Bloomberg do značné míry štěstí už proto, že její hospodářství nezávisí na cestovním ruchu. Tamní farmáři letos díky příznivému počasí sklidili rekordní úrodu. Litva se letos dokonce stala se svými 826 tisíci tun druhým největším vývozcem pšenice v EU hned po Francii. Tamní logistické společnosti zase těžily z prudkého růstu nákupů on-line.
Poptávka po digitálních službách vyskočila ve druhém čtvrtletí o padesát procent a dařilo se také nákladní dopravě. Litevská firma Girteka Logistics vlastní největší evropskou flotilu nákladních automobilů a 98 procent svých služeb poskytuje v zahraničí.
„Zatímco ostatní Evropané zůstávají doma, aby zpomalili šíření nákazy, litevští speditéři pokračují v přepravě nezbytného zboží, jako jsou jídlo a léky,“ vysvětluje úspěch Girteka Logistics její ředitel pro strategická partnerství Kristian Kaas Mortensen.
Vedle podnikatelské orientace na sektory, kterým pandemie tolik neublížila, se také litevská vláda zjevně poučila z minulé krize a za té současné reagovala velmi rychle a efektivně. První vlna koronaviru Litvu prakticky minula, protože kabinet premiéra Sauliuse Skvernelise přistoupil na tvrdá bezpečnostní opatření už ve chvíli, kdy měla země teprve sedm pozitivně testovaných osob.
Druhá vlna již zemi zasáhla výrazněji, ale i tak Litva eviduje od začátku pandemie přibližně desetkrát méně pacientů s koronavirem než Česko. V souvislosti s koronavirem uvádí 471 úmrtí. „Vítězství na zdravotní frontě pomohlo rychlému uzdravení ekonomiky,“ myslí si Indre Genyteová-Gecieneová, hlavní ekonomka firmy INVL Asset Management ve Vilniusu.
Expertka rovněž připomíná, že jak vláda, tak litevské podniky si po předchozí krizi vytvářely velké finanční rezervy pro případ, že by se hospodářské potíže vrátily. A tyto peněžní polštáře teď pomohly firmám přežít. Stát si zase mohl dovolit zavedení podpůrných programů pro zaměstnance, vyplácení náhrad podnikatelům i odklad odvodu korporátních daní.
Litevští občané byli podle Mortensena díky minulé krizi také lépe psychicky připravení. „Nikdo se u nás nebojí krize. Každý si říká: no jo, to už jsme zažili. Co na tom?“ myslí si Mortensen.
Litva má od středy novou premiérku, bývalou ministryni financí a uznávanou ekonomku Ingridu Šimonytėovou. Právě ona měla v letech 2009 až 2012 na starosti úspěšnou hospodářskou přestavbu litevského státu po finanční krizi. Při řešení té letošní by měla mít výrazně snazší práci.
Odhadovaný pokles HDP ve vybraných evropských zemích za rok 2020
Pramen statista.com |
