„Pro budoucí přístupové smlouvy musíme být schopní zpomalit proces vzájemného přístupu na pracovní trhy, dokud si nebudeme jistí, že to nepovede k masové migraci,“ uvedla ministryně vnitra Theresa Mayová, která v Bruselu na dvoudení schůzce s kolegy prosazuje zájmy své země.
Britové se bojí přílivu další levné pracovní síly z Východu a zneužívání sociálního systému. Londýn by proto rád prosadil, aby každý nový člen EU musel dosáhnout určité hospodářské úrovně, než bude moci plně užívat výhody volného pohybu osob. Navrhuje také, aby si země mohly stanovit limity pro imigranty.
| Desetitisíce imigrantů ročně |
|---|
| Podle aktuální zprávy americké organizace Demokratický institut zamíří v příštích pěti letech do Británie přinejmenším 385 tisíc Bulharů a Rumunů, aby si tam našli práci. Konkrétně hovoří o tom, že ročně může na ostrovy dorazit asi 44 tisíc Bulharů a 33 tisíc Rumunů. Obě země však popírají, že by se jejich obyvatelé po padnutí překážek chystali zaplavit britský pracovní trh v masovém měřítku. |
Evropská komise připomíná, že volný pohyb osob je jedním z pilířů integrace. Britší korespondenti v Bruselu tvrdí, že některé členské země mají pro britské obavy pochopení. Na politické úrovni však podle nich neexistuje vůle ke změnám. Plány odmítají hlavně země Visegrádu. Nejmenovaný diplomat z východní země BBC řekl, že nikdo nebude chtít akceptovat rozdělení na občany první a druhé kategorie.
Bukurešť a Sofii dráždí názory skalních konzervativců, že by restrikce měly být prodlouženy do konce roku 2018. Požadavek chtěli začlenit do nového imigračního zákona. Vláda se problému vyhnula odkladem projednávání normy.
„Vezme-li se v úvahu fakt, že rumunští občané v Británii velmi přispívají k tvorbě DPH a že mnozí jsou mladí a dobře kvalifikovaní, Británie by měla být vděčná, že se tam rozhodli žít,“ tvrdí rumunská Mariana Câmpeanuová. Rumunsko podle ní takto naopak přichází o řadu profesionálů, například zdravotníků.
