Londýn vyzval Atény, aby se ve sporu o dluh chovaly zodpovědně

britský ministr financí
George Osborne

britský ministr financí George Osborne Zdroj: isifa

Britský ministr financí George Osborne vyzval řeckou vládu a svého řeckého partnera Janise Varufakise, aby se zachovali zodpovědně. Spor mezi Řeckem a eurozónou o řecký dluh označil Osborne po schůzce s řeckým ministrem za "největší riziko pro světovou ekonomiku". Návštěvou v Londýně pokračovala Varufakisova evropská diplomatická ofenziva za prosazení plánu krajně levicové řecké vlády vyjednat s věřiteli zmírnění dluhové zátěže.

„Vyzývám řeckého ministra financí k odpovědnému jednání. Je ale také důležité, aby eurozóna měla lepší plán ekonomického růstu a tvorby pracovních míst,“ uvedl britský ministr podle agentury Reuters.

„Vedli jsme konstruktivní diskusi a je jasné, že střet mezi Řeckem a eurozónou je největším rizikem pro globální ekonomiku a rostoucí hrozbou pro britskou ekonomiku,“ řekl Osborne po schůzce. „Musíme zajistit, abychom v Evropě, stejně jako v Británii, dali přednost kompetentnímu řešení před chaosem,“ citovala Osborna agentura Reuters. Británie není členem eurozóny, která půjčila krachujícímu Řecku několik stovek miliard eur, takže v jednáních zemí měnové unie o řeckém dluhu přímo figurovat nebude.

Varufakis se již v neděli sešel s francouzským ministrem financí Michelem Sapinem, který podpořil vyjednání nové dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli. Francie je prý připravena pomoci nové řecké vládě, kterou vynesly k moci lednové předčasné volby.

Najdou Řekové spojence v Itálii?

V úterý bude Varufakis jednat v Římě. Právě Francie a Itálie jsou považovány za potenciální spojence Řecka v otázce splácení řeckého dluhu. Tvrdý postoj vůči zadluženému Řecku naopak zastává Německo, které chce, aby Atény pokračovaly v reformách, na nichž se dohodly s věřiteli. Nová vláda už dala i praktickými kroky najevo, že tyto dohody hodlá ignorovat.

Řecký ministr v britském televizní stanici Channel 4 News řekl, že chce doufat, že Evropská centrální banka (ECB) neudělá nic, co by podkopalo Aténami navrhovanou dohodu o řešení řeckého dluhu. Podle něj „dohoda s eurozónou, která vyřeší řecký problém jednou provždy, je otázkou hodin nebo dnů“. Finská centrální banka, která je členem měnového systému eurozóny, již dala najevo svou skepsi vůči poskytování další podpory řeckým bankám.

Varufakis prohlásil, že Řecko potřebuje mít pocit stability, aby se zastavil odliv peněz z jeho bank. „Člověk by musel být velmi cynický, aby si myslel, že centrální banka, jejímž účelem je držet eurozónu pohromadě, udělá něco, co by ji podkopalo,“ řekl.

Jsme odhodláni skoncovat s rozsáhlým kruhem pokrytectví, který učinil z Řecka otevřenou ránu v eurozóně

„Jsme odhodláni skoncovat s rozsáhlým kruhem pokrytectví, který učinil z Řecka otevřenou ránu v eurozóně, jež znepokojuje i Británii, která není členem eurozóny,“ dodal také Varufakis. „Deflační krize v Evropě rozhodně není dobrým znamením pro britskou ekonomiku,“ upozornil ministr.

K setkání s Osbornem Varufakis řekl, že proběhlo nad očekávání dobře a bylo pro něho jako „nadechnutí čerstvého vzduchu“. „Měli jsme vynikající setkání a, přes rozdíly v názorech, jsme se sladili, abychom našli společnou řeč. A myslím, že jsme ji už našli,“ tvrdil Varufakis.

Varufakis v neděli prohlásil, že plánuje navštívit Berlín a jednat se svým německým protějškem Wolfgangem Schäublem. Stejně tak prý plánuje jet do Frankfurtu nad Mohanem k jednání s Evropskou centrální bankou (ECB). Ve středu má v Bruselu jednat řecký premiér Alexis Tsipras s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Přesvědčovací turné

Nová vláda vedená radikální levicí se snaží přesvědčit významné státy eurozóny o potřebě změnit podmínky splácení řeckého dluhu. Ten se nyní pohybuje kolem 320 miliard eur (téměř devět bilionů Kč) a Řecko bude brzy potřebovat další půjčky, protože získávat úvěry na finančních trzích za dostupnou cenu stále není schopno.

Bez nových půjček by Řecko zřejmě už v příštích měsících přestalo být schopno splácet dluhy. Na to by mohla ECB podle pozorovatelů reagovat zastavením pravidelného toku financí do řeckých bank. Odstřižení od přílivu eur by nakonec mohlo Řecko přimět k zavedení vlastní měny.