Lotyšsko, kde se už rok platí eurem, se „vlády“ nad EU ujímá po ambiciózním italském předsednictví. Lotyši také budou jako první předsednická země po celý „svůj“ půlrok spolupracovat s nově ustavenými evropskými institucemi. Partnerem v Evropské radě jim bude někdejší polský premiér Donald Tusk, úzká spolupráce Rigu čeká také s novou Evropskou komisí vedenou Jeanem-Claudem Junckerem.
Ilze Juhasoneová, lotyšská velvyslankyně u EU, nedávno připomněla, že významný podíl na obnově evropského hospodářství by měl sehrát investiční plán nové komise. Členské země unie na prosincovém summitu záměr podpořily. Už v polovině roku 2015, tedy ve chvíli, kdy předsednictví EU po Lotyšsku převezme Junckerovo domovské Lucembursko, by měl začít fungovat Evropský fond strategických investic.
Lotyši tak budou řídit jednání o jeho přesné podobě, návrh má komise členským zemím představit už v lednu. Peníze z fondu by měly v příštích třech letech do evropské ekonomiky přilákat 315 miliard eur (8,7 bilionu korun).
Energetická unie také ve středu zájmu
Velvyslankyně ale také upozornila, že čeká úzkou spolupráci s komisí v další z klíčových oblastí, které EU od prvních měsíců příštího roku začne řešit. Problematika „energetické unie“ se totiž týká nejen výkonu evropského hospodářství a investic do dobudování potřebných sítí, ale také unijních mezinárodních vztahů.
Lotyšsko je jako pobaltský stát jedním z příkladů nynější vysoké závislosti zemí unie na dovozu energetických surovin z Ruské federace. V reakci na nepředvídatelné ruské chování okolo Ukrajiny se EU snaží najít jiné způsoby, jak zajistit své energetické potřeby.
Vztahy s Ruskem tak podle Rigy budou v příštím půlroce „klíčovým prvkem“ evropské zahraniční politiky, unie bude nepochybně dál hledat cesty jak pomoci Ukrajině v jejím prozápadním kursu. V květnu se také v Rize uskuteční další summit Východního partnerství.
Najde Lotyšsko řešení situace na Blízkém východě?
Diplomaté ale připomínají též potřebu přispívat ke snaze o řešení situace na Blízkém východě, kde je stále hrozbou organizace Islámský stát a problémem rostoucí humanitární krize vyvolaná syrskou občanskou válkou.
Ekonomický i politický dosah mají pokračující jednání se Spojenými státy o rozsáhlé obchodní smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Diplomaté dávají najevo, že „okno příležitosti“ pro její uzavření je právě nastávající rok. Lotyši by rádi prosadili hlubší spolupráci s USA v energetické oblasti.
Posílení digitální ekonomiky, tedy třetí z klíčových lotyšských priorit, bude podle všeho znamenat snahu dosáhnout pokroku v jednání o takzvaném telekomunikačním balíčku. Komise by jej navíc mohla ještě doplnit před červnovým summitem EU, kde má předložit své návrhy k dobudování jednotného digitálního trhu. Dalšími tématy v této oblasti jsou otázka ochrany dat a obecně informační bezpečnosti.
Lotyše ale samozřejmě kromě těchto klíčových témat čeká také „běžná“ práce předsednické země. Mezi členskými zeměmi a europarlamentem je stále otevřených několik desítek legislativních návrhů, které se z různých důvodů nepodařilo uzavřít končícímu italskému předsednictví.