Průzkum ukazuje, že to bude problematické, hlavně v oblasti zemědělství, kde jsou příjmy nejisté a kolísavé. Místopředseda svazu Ferenc Rolek zdůrazňuje, že pětiprocentní zvýšení není povinné. Kdyby ho ale podniky zaměstnancům nevyplácely, ztratily by možnost účastnit se veřejných soutěží a požádat o státní podporu na dobu dvou let.
Ze strany vlády existuje snaha pomoci zaměstnancům i zaměstnavatelům, protože zavádí možnost mzdových kompenzací v podobě 21miliardového státního fondu. O podporu z něho mohou podniky požádat formou takzvaného souběhu, kdy část nákladů připadne na firmu a část na stát.
Pro členy svazu znamenalo vážné těžkosti už zvyšování minimální mzdy na 93 tisíc forintů (u kvalifikovaných pracovníků na 108 tisíc forintů). V průměru totiž jde o 14 až 18procentní nárůst. Tento skok výrazně zvyšuje náklady v lehkém průmyslu, turistice, obchodu a pohostinství, kde je vysoký podíl živé práce. Kromě toho se v těchto odvětvích nadále očekává stagnace. Snižování nákladů a pracovních míst tak bude zřejme nevyhnutelné.
Systémem mzdových kompenzací chce vláda zachovat úroveň čistých mezd a věnuje na to téměř sto miliard forintů. Podniky mohou snižovat svoje náklady odepisováním odvodů sociální a zdravotní pojišťovně, které se nově nazývají sociální daně, z daňového základu. Platí to však pouze v případě, když každý pracovník podniku dostane plnou mzdovou kompenzaci. Rolek uvádí, že tuto položku, tedy odvody, podnik ani nebude muset zaplatit pojišťovně. Svaz však varuje, že toto řešení, tedy odepsání sociální daně, platí pouze pro roky 2012 a 2013. V roce 2014 se tato daň vrátí do systému a dlouhodobě bude poškozovat konkurenceschopnost podniků.
