Největší překážkou k volebnímu vítězství Donalda Trumpa a republikánů obecně jsou demografické trendy. Podíl bílých voličů, jejich hlavní voličské skupiny, na celkovém počtu obyvatel setrvale klesá. Prezidentský kandidát Trump proto ve své kampani rád používá rétoriku osudovosti. Voliče se snaží mobilizovat slovy, že letošní volby jsou těmi posledními, kdy ještě mají republikání šanci na vítězství.
Podle projekcí statistiků přestanou být v USA běloši etnickou majoritou za méně než třicet let.
Složení elektorátu republikánské strany však za těmito trendy zaostává a zůstává poměrně rigidní, zjistilo výzkumné centrum Pew Research. Republikáni nadále zůstávají zejména stranou bílých, zatímco etnické složení přívrženců demokratů se proměňuje mnohem výrazněji. Před necelým čtvrtstoletím 93 procent voličů přiklánějících se k republikánům tvořili běloši, v současnosti je tento údaj o sedm procentních bodů nižší.
V případě demokratů je ale propad podílu bílých voličů v uvedeném období mnohem markantnější: ze 76 procent na 57. Nejvíce příznivců přibylo straně, za níž v současnosti kandiduje Hillary Clintonová, v řadách Hispánců. Ti nyní tvoří 12 procent jejího elektorátu a díky pokračující proměně americké populace proto mají demokraté šanci dosáhnout politické hegemonie, jak argumentují například autoři knihy Nastupující demokratická většina John Judis a Ruy Teixeira.
Ne všichni experti však vnímají budoucnost americké politiky takto nevyhnutelně. Například známý statistik Nate Silver připomíná, že ještě v roce 2004 se nacházeli v pozici zdánlivě neotřesitelného hegemona právě republikáni. Pozdější úspěch Baracka Obamy však tyto předpoklady rozmetal.
Bořit zavedené vzorce a volební stereotypy se do jisté míry podle Silvera daří i Trumpovi. Podařilo se mu totiž získat podporu těch bělochů, kteří by jinak tíhnuli k podpoře demokratů, tedy obecně lidí s nižším dosaženým vzděláním. Podstatná je rovněž skutečnost, že pro Trumpa a republikány obecně vůbec nemusejí být hlasy Hispánců nenávratně ztraceny.
„V případě Lationameričanů a jejich potomků můžeme být svědky stejného volebního chování jako v minulosti u lidí s evropskými kořeny. Ti, jak se jim dařilo stoupat na společenském žebříčku a celkově se asimilovat, ve stále větší míře preferovali právě republikány,“ napsal pro server Salon.com publicista Michael Lind.
Politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně připomíná, že k tomuto jevu částečně dochází již nyní, a to i přes Trumpovo označení nelegálních přistěhovalců z Mexika jako kriminálníků.
„Demografický vývoj v USA pro kandidáty Trumpova ražení sice není příznivý, na druhou stranu i on má podporu části Afroameričanů nebo Hispánců – tedy skupin, které uráží,“ uvádí Gregor. Konzultantka pro Trumpovu kampaň A.J. Delgadová s odkazem na statistiky Pew Research vysvětluje, že pro Latinoameričany není nejdůležitějším politickým tématem přístup státu k přistěhovalectví, nýbrž k ekonomickým záležitostem.
Trend stále různorodějšího etnického složení amerických voličů by navíc hypoteticky mohl mařit šanci na úspěch nejen republikánům, ale obecně každé politické kampani, která využívá prvky xenofobie a nenávisti. Právě to mnozí kritici vyčítají Donaldu Trumpovi.
Vůči podobným očekáváním je ale Gregor skeptický. „Dost možná v budoucnu nepůjde o urážení na základě rasových předsudků, ale je třeba zdůraznit, že nynější negativní kampaň je následkem pnutí ve společnosti. Pokud zůstane rozdělená, i napříště vzejdou kandidáti jako Trump. Byť v jejich pojetí možná nebudou ‚nepřáteli‘ Mexičani, ale třeba podnikatelé, bohatí lidé nebo jiné skupiny,“ uzavřel politolog.
