AktualizovánoMark Rutte přebral funkci po Stoltenbergovi. Co ho čeká v čele NATO?
Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání.
Odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden pronesl svůj poslední projev ve funkci. Vyzval v něm především k jednotě Evropy a Ameriky. Právě její zachování bude jedním z velkých úkolů Stoltenbergova nástupce Marka Rutteho, který se ujímá funkce 1. října.
Má se za to, že Ruttemu na cestě do čela aliance pomohla americká podpora a tlak Washingtonu na další členy. Cestu mu nakonec uvolnil i rumunský prezident Klaus Iohannis, který o funkci generálního tajemníka NATO dlouho usiloval.
„Nejzajímavějším aspektem výběru Rutteho je fakt, že půjde již o čtvrtého nizozemského generálního tajemníka. Podstatnější však je, že ani v současné geopolitické situaci se tajemníkem nestal nikdo ze států, které do NATO přistoupily po roce 1998,“ pozastavil se nad výsledkem Jan Kofroň, expert na obranu z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Východní země budou chtít jiné posty
Jednota aliance je však křehká. Iohannis se o pozici tajemníka ucházel právě s cílem zajistit východoevropským zemím ve vrcholných funkcích paktu větší zastoupení. Už dříve se hovořilo o tom, že by post mohla získat estonská premiérka Kaja Kallasová. Té se však nepodařilo získat podporu ze zemí jako Spojené státy, Německo a Francie. Na překážku jí byly příliš ostré výroky na adresu Ruska a jestřábí postoje k válce na Ukrajině.
