Spojené království plánuje po brexitu co nejužší bezpečnostní spolupráci s členskými zeměmi Evropské unie. Britská premiérka Theresa Mayová na konferenci v Mnichově v sobotu uvedla, že partnerská dohoda s Bruselem na tomto poli by mohla platit už příští rok. Sladit detaily však zřejmě nebude snadné. EU navíc nechce, aby rozhovory o bezpečnosti jakkoli ovlivnily jednání o obchodní úmluvě s odcházející zemí.
„Při zajišťování naší kolektivní bezpečnosti musíme jednat co nejpraktičtěji a nejpragmatičtěji,“ apelovala Mayová na unijní představitele. Společné nepřátele by podle ní nic nepotěšilo víc než krach spolupráce. „Neměli bychom čekat tam, kde to není třeba,“ dodala.
Zástupci unie připouštějí, že Británie s druhým největším obranným rozpočtem v NATO a velkými zpravodajskými zkušenostmi má solidní vyjednávací pozici. Na druhou stranu si ale nedokážou představit, že by nadále požívala výhod evropského zatýkacího rozkazu, Europolu a policejních databází, aniž by uznávala jurisdikci Soudního dvora EU.
Mayová v tomto ohledu v sobotu naznačila, že je Londýn při spolupráci s unijními agenturami svolný k určitému kompromisu. Jednoduché nebude ani sladit obranné zájmy. Británie odchází v době, kdy se EU snaží o užší vojenskou spolupráci a propojení armádních kapacit členských zemí.
Zatím není vůbec jasné, na jakém základu by se mohly do společných projektů zapojit třetí země. Podle agentury Reuters jeden z nejmenovaných evropských představitelů v Mnichově uvedl, že Mayová teď musí své představy konkretizovat do oficiálního návrhu k vyjednávání. „Evropská unie chce s Británií také uzavřít novou bezpečnostní dohodu, ale nedá se to udělat dříve, než se dohodneme na jiných záležitostech,“ naznačil hlavní zádrhel.
Londýn totiž patrně věří, že dokáže přimět Brusel k tomu, aby na poli bezpečnosti přistoupil na nový typ vztahů se třetími zeměmi. Doufá přitom, že by se mu tím otevřela cesta ke kýžené obchodní dohodě. Právě tomu se ale unijní vyjednávači chtějí vyhnout.
