Britská premiérka Theresa Mayová poprvé připustila, že Británie může požádat o odklad březnového termínu pro odchod z Evropské unie. Poslancům v parlamentu ale řekla, že vláda Brusel o jednorázový a krátkodobý odklad požádá jen v případě, že zákonodárci při hlasování odmítnou podpořit jí vyjednanou dohodu o odchodu z unie i možnost, že Británie 29. března EU opustí bez jakékoli předchozí dohody. Lídr opozice Jeremy Corbyn uvedl, že přístup premiérky Theresy Mayové k odchodu Británie z Evropské unie je „groteskně bezohledný“.
Mayová v parlamentu promluvila po dopoledním bouřlivém jednání kabinetu, během nějž svůj průlomový plán pro další jednání představila. Dříve premiérka odklad termínu pro vystoupení země z EU odmítala, k ústupku ji však donutila hrozící revolta uvnitř kabinetu. Někteří jeho členové dali najevo, že pokud premiérka nevyloučí možnost vystoupení Británie z unie bez dohody, podpoří ve středu v parlamentu dodatek k již vyjednané dohodě, který by umožnil poslancům převzít kontrolu nad celým brexitovým procesem.
Ministerská předsedkyně vyjmenovala poslancům tři závazky, které ohledně dalšího postupu kolem brexitu přijala. Slíbila jim, že do 12. března předloží parlamentu vyjednanou dohodu s EU k novému hlasování. Pokud pro tuto dohodu nezíská dostatečnou podporu, nechá poslance 13. března hlasovat o tom, zda si přejí, aby Británie vystoupila z EU bez dohody. Pokud takový scénář poslanci odmítnou, nechá je pak 14. března hlasovat o tom, zda podpoří odklad termínu vystoupení země z EU.
Agentura Reuters po vystoupení Mayové s odvoláním na trojici unijních činitelů napsala, že EU by byla připravena odsouhlasit krátký odklad brexitu potřebný pro ratifikaci dohodnutých podmínek v britském parlamentu. Britští a unijní představitelé dnes pokračují v Bruselu v rozhovorech o zárukách, které by mohly rozptýlit obavy některých britských poslanců spojené s důsledky „rozvodové dohody“.
Odklad by podle Mayové sice poskytnul vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní nebo v EU zůstat. „Odklad za konec června by znamenal, že Británie se zúčastní voleb do Evropského parlamentu. Jakou zprávu bychom tím vyslali více než 17 milionům voličů, kteří skoro před třemi lety hlasovali pro odchod z EU?" ptala se Mayová.
Její nový plán pro postupu v Dolní sněmovně do značné míry kopíruje opoziční iniciativu vedenou labouristkou Yvette Cooperovou, která chce ve snaze odvrátit brexit bez dohody vynutit hlasování o svém "alternativním zákonu" stanovujícím okolnosti odchodu z Unie. Plán Cooperové má podporu i v řadách konzervativců a nyní je sporné, zda se poslanci spokojí s přísliby premiérky, nebo budou ve středu požadovat hlasování o svém návrhu.
Lídr opozičních labouristů označil dnes předložený plán šéfky vlády za cynický a bezohledný. Labouristický poslanec Hillary Benn se Mayové zeptal, k čemu případný odklad brexitu využije, nedostal ale odpověď. Stejně tak Mayová neodpověděla na to, zda bude vláda po případném dalším odmítnutí své dohody prosazovat neřízený brexit, nebo odklad vystoupení z EU. Jasná reakce nezazněla ani na otázku, co by následovalo, kdyby se poslanci v polovině března postavili jak proti brexitu bez dohody, tak proti odkladu.
Parlament již jednou dohodu s Bruselem odmítl. Kontroverzní částí je takzvaná irská pojistka, která má zabránit klasickým hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem a kterou část britských poslanců považuje za riziko, že země i po brexitu zůstane připoutána k unijním strukturám. Mayová se nyní snaží s EU dojednat změny, Brusel ale text dohody měnit nehodlá.
V Dolní sněmovně dnes premiérka slíbila, že i při živelném odchodu z EU by práva osob z členských zemí žijících v Británii zůstala zachována. Mnozí britští politici považují hrozící scénář bez dohody za katastrofu, Mayová ale uvedla, že "pokud budeme muset, nakonec i brexit bez dohody proměníme v úspěch". Průzkumy agentury Opinium ukazují, že tuto variantu by volila přibližně stejná část Britů jako „prodloužení článku 50 a lidové hlasování o dalších krocích“.
