Merkelová a Cameron se dále neshodují v tažení proti dluhové krizi

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: reuters

Zatímco David Cameron doporučuje dluhovou krizi eurozóny "zasáhnout ze všech dostupných zbraní", Angela Merkelová věří postupným krokům, protože tvrdí, že žádné rychlé řešení neexistuje. Šéfové vlád Británie a Německa tedy mají rozdílné názory na řešení krize eurozóny a na dnešní schůzce nepřekonali ani rozpor v otázce daně z finančních transakcí, kterou Británie striktně odmítá.

Cameron na tiskové konferenci připustil, že mezi oběma zeměmi jsou na řešení krize názorové rozdíly, a prohlásil, že podle něj by eurozóna měla k boji proti krizi využít všech svých nástrojů a institucí, to znamená i Evropské centrální banky. Merkelová souhlasila s tím, že je nutné dělat více, zdůraznila ale, že žádné rychlé řešení krize neexistuje.

Cameron by proti krizi užil přístupu „velké bazuky“; „Kancléřka a já jsme se shodli, že ať to nazýváme jakkoli, musíme podniknout rozhodný zásah, který pomůže eurozónu stabilizovat,“ řekl britský premiér. Vedle účinného řešení řecké krize se zmínil o výrazném posílení záchranného eurofondu EFSF a rekapitalizaci bank.

Merkelová ale byla opatrnější. „Britský požadavek, abychom využili rozsáhlého arzenálu, a vrátili tím eurozóně důvěryhodnost, je správný. Musíme ale dbát na to, abychom nepředstírali, že můžeme použít palebnou sílu, kterou nemáme, protože trhy si velmi rychle uvědomí, že to fungovat nebude,“ prohlásila Merkelová.

Německo se dostává pod silný tlak, protože odmítá výzvy z EU i ze světa na razantnější zásahy, které by vedla hlavně ECB. Ta by podle zastánců důraznějšího řešení měla fungovat jako věřitel poslední instance pro členy eurozóny nebo jako záloha pro fond EFSF.

Merkelová však výraznější zapojení ECB do řešení krize odmítá, pod vlivem postoje Bundesbanky, která to označuje za porušení mandátu banky a její povinnosti udržovat nízkou inflaci. Merkelová naopak prosazuje změny ve smlouvě o EU, které by ostatní země eura donutily podřídit se německé fiskální disciplíně.

Chlazení mediálních hlavní

Oba státníci se snažili zlehčit vzájemné rozdíly na řešení dluhové krize, které vyvolaly slovní války mezi politiky a médii obou zemí. Například předseda „euroskupiny“ ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker v německém rozhlase Deutsche Welle prohlásil, že Británie by neměla diktovat měnové unii, jak má postupovat, údajně proto, že je ještě zadluženější než průměr eurozóny. „Jsme pro dialog. Ale jsme proti tomu, aby nám diktovali ti, kteří si vedou hůře než my,“ řekl.

Prohlášení, že Británie „se stará pouze o své vlastní zájmy“ z úst parlamentního předáka vládní konzervativní strany CDU a jeho následné oznámení, že „Evropa náhle mluví německy“, vyvolalo ostré reakce britského tisku a list Daily Mail napsal: „Nemusíme se už bát vojenských holínek, o to větší strach ale musíme mít z německé panovačnosti.“