Šéf euroskupiny , lucemburský premiér Jean-Claude Juncker dal dnes ráno v německé televizi ZDF své nevoli plný průchod a navázal tam, kde skončila o pár hodin dříve Merkelová. „Byli bychom rádi, kdyby Řekové zůstali, ale ne za každou cenu,“ uvedl poté, co mluvil na toto téma se svým řeckým protějškem. „Pracujeme na tom, jak zajistit, aby se z toho nestala katastrofa pro Německo, Lucembursko, pro celou eurozónu. Jsme na takovou situaci zcela připraveni,“ dodal.
Referendum se má konat 4. prosince, otázka pro občany by měla nově znít: Eurozóna: ano či ne? Do výsledku hlasování nedostane Řecko od unie a MMF žádné peníze, podle německého ministerstva financí by mělo přežít do půlky nadcházejícího měsíce.
Evropská komise: Řecko musí zůstat
Podle Evropské komise ale odchod Řecka z eurozóny nepřipadá v úvahu. „Budoucnost Řecka vidíme v eurozóně a máme i nástroje, které to zajistí. Potřebných dohod již bylo dosaženo,“ prohlásila mluvčí úřadu Karolína Kottová. „To je jediná možnost, která je nyní na stole.“
Papandreu ztrácí podporu vlastních poslanců
Z Atén mezitím přišla zpráva, že v ministerském týmu, který Papandreovi úmysl uspořádat plebiscit schválil, vypukl v této věci ostrý spor. Vlivný řecký ministr financí Evangelos Venizelos se po návratu z Cannes od této myšlenky distancoval a zdůraznil, že členství Řecka v euroklubu je historický úspěch. „Na tom nemůže nic změnit žádné referendum,“ dodal.
Papandreu už ztrácí podporu i u některých vládních poslanců. Naposledy své ne dalšímu pokračování vlády vyslovila poslankyně Eva Kaili. Kabinet tedy nyní závisí na těsné parlamentní většině jednoho hlasu. S kartami ale ještě mohou zamíchat nezávislí zákonodárci, z nichž někteří se chystají vládu v pátečním hlasování o vyslovení nedůvěry podpořit.
K němu ale už nemusí dojít. Premiér totiž po krizovém jednání vlády oznámil, že má schlůzku s prezidentem Karolose Papouliasem. Krátce předtím ale v reakci na tlak skupinky poslanců vládní strany PASOK vyloučil svou rezignaci. Pozorovatelé předpovídají kabinetu pád. Četní ministři a poslanci požadují vznik Vlády národní záchrany. Ve spekulacích o nástupci úřadujícího premiéra se objevilo jména někdejšího šéfa Evropské centrální banky Lucase Papademose.
