Merkelová: EU je připravena k novým sankcím kvůli Ukrajině

Ukrajinský prezident Petro Porošenko (vlevo) a německá kancléřka Angela Merkelová (16. března 2015)

Ukrajinský prezident Petro Porošenko (vlevo) a německá kancléřka Angela Merkelová (16. března 2015) Zdroj: CTK

Evropská unie je připravena přijmout nové protiruské sankce, pokud se nepodaří naplnit dohody z Minsku, které měly zajistit příměří na Ukrajině. Po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to v Berlíně řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Porošenko obvinil Rusko a proruské separatisty, že dohody z Minsku porušují. V mírovém plánu podle něj není k dohodám alternativa.

„V nutném případě jsme připraveni k novým sankcím,“ řekla Merkelová s tím, že unie takové opatření přijme při hrubém porušení dohod z Minsku. Dodržováním dohod a situací na Ukrajině se podle kancléřky bude tento týden zabývat i summit EU, Merkelová však neočekává, že by na něm padlo právně závazné rozhodnutí o konkrétní úpravě sankcí.

Osmadvacítka se ale podle kancléřky zatím ani nechystá protiruské sankce zmírnit. O takovém kroku by bylo možné mluvit jedině ve chvíli, kdy se začnou dohody o příměří uskutečňovat. Merkelová zároveň zdůraznila, že ani zastavení bojů na východě Ukrajiny nebude mít dopad na samostatný balíček sankcí, které EU uvalila na ruské představitele v souvislosti s anexí Krymu.

Merkelová také odmítla Porošenkovu výzvu z minulého týdne, aby evropské země kvůli situaci na Ukrajině bojkotovaly fotbalové mistrovství světa, které v roce 2018 bude pořádat Rusko. „Nyní se soustředíme na rok 2015 a máme s tím plné ruce práce,“ řekla kancléřka s tím, že mluvit o tom, jaká bude situace za tři roky, je předčasné.

Zaorálek: EU se do summitu dohodne, co se sankcemi vůči Rusku
Evropská unie najde jednotný postoj v otázce, jak dál s hospodářskými sankcemi vůči Rusku. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí osmadvacítky to novinářům řekl šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek. Téma oficiálně na programu dnešní schůzky není, diplomaté o věci ale intenzivně diskutují před blížícím se unijním summitem.
Právě na schůzce prezidentů a premiérů zemí EU by mělo padnout rozhodnutí, jak naložit se sankcemi, které unie proti Rusku v souvislostí s ukrajinskou krizí zavedla loni v létě. Unijní sankce, které především zakazují export některých výrobků a omezují ruským bankám a firmám přístup na finanční trhy, jsou platné rok. Bez prodloužení by skončily v červenci.

Porošenko: Separatisté ujednání z Minsku neplní

Porošenko po jednání s Merkelovou obvinil proruské separatisty, že ujednání z Minsku neplní. Rusko navíc podle něj nevyužívá svůj vliv na separatisty k tomu, aby naplnění dohod prosadilo. „Nejsou dodržovány procedury spojené se stahováním těžkých zbraní,“ řekl. Zároveň kritizoval, že Kyjev stále nezískal zpět kontrolu nad hranicí s Ruskem.

Porošenko také vyzval Rusko, aby umožnilo Ukrajině kontrolu obsahu humanitárních konvojů, které Moskva posílá na území ovládané separatisty. Uvedl rovněž, že Kyjev chce ve spolupráci s Evropskou unií a s Červeným křížem zorganizovat vlastní humanitární konvoje, které by zlepšily situaci v Donbasu.

Porošenko: Bojujeme za globální bezpečnost a za hodnoty, které sdílíme se svými evropskými partnery

Kyjev prý stahuje zbraně, nabízí východu zvláštnís status

Kyjev naopak podle Porošenka dohody z Minsku plní a nahlásil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jaké těžké zbraně z jakých míst fronty na východě Ukrajiny stahuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že jeho země je připravena nabídnout povstaleckým oblastem na východě země zvláštní status v rámci země.

Porošenko i Merkelová se shodli, že dohody z Minsku jsou v současnosti jedinou možností, jak dosáhnout příměří na Ukrajině. Na jejich podobě se v únoru dohodli v běloruské metropoli Merkelová, Porošenko a prezidenti Francie a Ruska François Hollande a Vladimir Putin.

Porošenko dnes v Berlíně podotkl, že v konfliktu na Ukrajině jde i o bezpečnost celé Evropy. „Problém spočívá v tom, že po ruské anexi Krymu přestal fungovat systém bezpečnosti v Evropě, který byl nastaven po druhé světové válce,“ řekl ukrajinský prezident. „Ukrajina nevede pouze boj za obranu své nezávislosti, své svobody a své suverenity, ale bojujeme za globální bezpečnost a za hodnoty, které sdílíme se svými evropskými partnery,“ dodal.