Merkelová má po volbách, chce ministra financí EU

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: ctk

Snaha přenášet pravomoci z členských států Evropské unie na Brusel se opět dere na povrch. Další porušení odvěkého dělení na „oni“ a „my“, které rozpoutala finanční, hospodářská a dluhová krize, má spočívat v posílení rozpočtových pravomocí Evropské komise. Přeje si to vítězka zářijových voleb v Německu kancléřka Angela Merkelová, informuje web týdeníku Spiegel.

Jde o součást plánu této političky na přepsání platných Smluv o Evropské unii v zájmu utužení disciplíny s cílem zabránit podobným mizeriím, které zasáhly unii v uplynulých letech.

Změny počítají se zavedením ústředního dozoru nad národními rozpočtovými a hospodářskými politikami. Opatření chce německá kancléřka prošpikovat závaznými čísly a lhůtami. „Spolupracující státy budou mít na oplátku k dispozici speciální rozpočet eurozóny v řádu desítek miliard eur,“ píše Spiegel.

Hlavou rýsujícího se projektu se má stát evropský ministr financí. Tedy postava v časech před krizí zcela nemyslitelná. O tom, zda ho bude unie mít, se rozhodne v Berlíně a dalších metropolích. Pravděpodobný koaliční partner CDU, sociální demokraté SPD, považuje regulaci za příliš velký tlak na pilu. Kritika se ozývá z Rakouska a námitky je slyšet i z Evropského parlamentu. Postoj zbytku kontinentu rozhodne o tom, zda se projekt ujme v celé eurozóně, případně pouze v její části, jako se to stalo u daně z finančních transakcí. K té se přihlásilo jedenáct zemí se společnou měnou.

Teoreticky možné by mohlo být i připojení zájemce mimo eurozónu. U Česka, vytrvalého odpůrce společných dozorů či daní, se o tom dá s úspěchem pochybovat. „Ministerstvo financí nemá tyto návrhy k dispozici, nebude se k nim proto blíže vyjadřovat. Jde navíc o téma pro novou politickou reprezentaci vzešlou z předčasných voleb,“ uvedl mluvčí rezortu Ondřej Šrámek.

Představu o tom, v čem všem má mít Evropská komise poslední slovo, předložila Angela Merkelová minulý týden předsedovi Rady EU unie Hermanu Van Rompuyovi. Kratší opratě mají mít formu bilaterálních úmluv s vládami o posílení konkurenceschopnosti, směřování investic, příjmech a výdajích rozpočtu. Ukotvit chce kancléřka tyto postupy v článku 14 Lisabonské smlouvy.

Na evropská témata musela šéfka CDU v předvolebním klání zapomenout. Většina Němců má totiž za to, že zaplatili rozpočtovým hříšníkům až dost. Teď, v kontextu rýsující se velké koalice se socialisty, přišla zřejmě příležitost, jak se k myšlence „obchodů“ mezi komisí a členskými státy vrátit. SPD reagovala podrážděně. „Nejsme pro žádnou regulaci, pokud ona vyjednává souběžně s britským premiérem o vrácení kompetencí na státy,“ řekl místopředseda frakce Axel Schäfer v narážce na spekulace o paktu Merkelová–Cameron. Kancléřka tyto rozhovory rezolutně popírá.

Británie leží v žaludku také europoslancům. Ti se obávají, že otevření smluv využijí ostrované pro vymáhání ústupků ve svůj prospěch, což může unii ochromit. Úmorné licitace o Lisabonské smlouvě má kontinent stále v živé paměti.