Merkelová naskakuje na zelenou vlnu, tlačí na razantnější snižování emisí
Německá vláda chystá na září velký reformní balík. Mělo by jít o systém opatření, která pomohou Německu snížit do roku 2050 produkci CO2 o 80 až 95 procent oproti úrovni z roku 1990, jak se zavázalo v pařížské dohodě. Kancléřka Angela Merkelová nyní tlačí na to, aby snížení bylo ještě razantnější.
Bojí se totiž růstu popularity zelených a chce vyjít vstříc veřejnosti, která masově podporuje protesty mládeže za lepší klima Fridays for Future. Ty otevřeně podpořili už i odboráři. Šéf ver.di, druhé největší odborářské centrály v Německu, Frank Bsirske se osobně za protesty postavil: „Ne že bychom dělali přímo nějakou stávku, ale na další demonstraci za lepší klima půjdu a vyzvu k tomu i kolegy,“ prohlásil Bsirske, jehož
ver.di sdružuje přes dva miliony odborářů.
Co by to vše znamenalo pro německou ekonomiku, je jasné: ohromné výdaje na vývoj a výrobu nových technologií ve výši několika bilionů eur.
Poradenská firma Boston Consulting Group (BCG), která dlouhodobě pracuje pro německou vládu, odhaduje náklady na 1,5 až 2,3 bilionu eur. Aby Německo tyto ambiciózní cíle splnilo, muselo by například prudce otočit kormidlem a začít přecházet plošně na elektrická auta. V tomto směru má Merkelová velkou podporu Volkswagenu, který investuje do vývoje elektromobilů velké sumy a považuje je za nejvyšší prioritu. Přesto dosáhnout toho, aby za 30 let 80 procent aut v Německu jezdilo na elektřinu, se zdá být skoro nemožné. Německý hospodářský deník Handelsblatt citoval ještě další odhady konkrétních výdajů ze zatím nezveřejněné studie BCG pro vládu, které jsou ještě mohutnější. Německo by kupříkladu muselo trojnásobně zvětšit výkon větrných a slunečních elektráren a rozvést kvůli síti dobíječek na auta asi osm tisíc kilometrů kabelů.
Vláda se při tvorbě nové klimatické hospodářské strategie zřejmě nebude moci spolehnout na navrhovanou uhlíkovou daň. Tu totiž podle posledních průzkumů dvě třetiny Němců odmítají. Změny v boji za lepší klima ale masově podporují, myslí si však, že je vláda i společnost lépe zvládnou veřejnou podporou některých oblastí.
Na té už vládní velká koalice pracuje třeba na německých drahách. „Chystáme nové stanovy společnosti, které by měly méně zohledňovat zisk a více po vedení chtít, aby provozovalo moderní železnici. Abychom splnili klimatické cíle, musí být nabídka na kolejích mnohem lepší,“ řekl zástupce šéfa parlamentní frakce sociálních demokratů Sören Bartol. I sám Bartol ale přiznal, že pro vylepšení a rozšíření nabídky jsou potřebné rozsáhlé investice. Kolik je vláda ochotna do železnice jako nízkouhlíkové dopravy investovat, se ukáže již v září. To už by mělo být jasné, zda Němci v boji za lepší klima vyrazí konzervativnější, nebo radikálnější cestou.
