„Nejde o nic méně ani o nic více než o posílení Evropy,“ zdůraznila Merkelová. „O fiskální unii už jen nemluvíme, ale začínáme ji tvořit,“ dodala. Nynější problémy v eurozóně nejsou podle ní jen krizí finanční, ale i krizí důvěry.
Kancléřka kritizovala i evropské politiky, že v minulosti tuto důvěru promrhali. Odstranění této krize podle ní „nepůjde vyřešit jednou ranou“. „Je to proces a ten potrvá roky,“ uvedla Merkelová.
O vytvoření fiskální unie se začalo intenzivněji hovořit v poslední době v souvislosti s eskalujícími problémy dluhové krize, která zasáhla už i třetí největší ekonomiku eurozóny, Itálii. Nejistota postihla i další velké ekonomiky - Španělsko a Francii. Ušetřeno problémů není už ani samotné Německo, jemuž se v nedávné minulosti nepodařilo prodat celý objem emitovaných dluhopisů.
Na rozpočty by podle Německa měly dohlížet evropské orgány
Německo dál spojuje řešení evropské dluhové krize s rozpočtovou odpovědností. Merkelová proto znovu odmítla společné evropské dluhopisy i větší roli Evropské centrální banky. Přísnější rozpočtový dohled má zajistit přeměna evropského společenství na fiskální unii. K tomu bude potřeba změnit lisabonskou smlouvu.
„Důležitou roli ve vynucování rozpočtových pravidel musí hrát Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie,“ uvedla šéfka německé vlády, která chce pro rozpočtové hříšníky zavést sankci v podobě žaloby před evropskou justicí.
Fiskální unie by podle Merkelové měla být zavedena v celé EU, protože její omezení jen na eurozónu by bylo „až druhým nejlepším řešením“. Kancléřka přitom zdůraznila, že Berlín chce zabránit rozdělení sedmadvacítky na státy platící eurem a ty, které společnou měnu nepoužívají, jako je Česko.
Sarkozy chce koordinaci evropské rozpočtové politiky na mezivládní úrovni
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ale přílišnou moc Evropské komise či jiného nadnárodního orgánu na úkor vlád ve včerejším projevu odmítl. Upřednostňuje posílení mezivládní spolupráce.
„Reforma Evropy není pochod k nadnárodnímu rozhodování,“ řekl Sarkozy. Jeho vize „ekonomické vlády“ by nespočívala na Bruselu, ale koordinovala by rozpočtovou politiku na mezivládní úrovni.
V otázce role ECB Sarkozy pomalu ustupuje. Dlouho tlačil na posílení jejích pravomocí, aby mohla razantněji pomáhat zemím ohroženým dluhovou krizí. Teď se snaží v tomto směru najít s Německem společnou řeč. Sarkozy uvedl, že Evropská centrální banka musí zůstat nezávislá a rozhodnout se sama, „kdy a jak zasáhne proti riziku deflace v Evropě“.
Hrozba zvýšené kontroly národních rozpočtů unijními orgány probudila zejména u francouzské levice staré euroskeptické a protiněmecké nálady. Sarkozy od ní čelí tlaku, že podléhá při řešení krize „německému diktátu“.
Merkelová však odmítla, že by prosazovanými změnami chtělo Německo získat dominanci v evropském bloku. „To je scestné,“ poznamenala k těmto hlasům šéfka berlínské vlády.
