Schválená opatření zahrnují navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o deset miliard eur (zhruba 257 miliard korun) na podporu krizí postižených států. Podle dřívějších odhadů Evropské komise by tak EIB mohla ročně poskytnout na půjčkách o 15 miliard eur (asi 386 miliard korun) více.
Německá vláda také podpořila záměr Evropské komise poskytnout 7,3 miliardy eur z unijního rozpočtu na boj proti nezaměstnanosti lidí do 25 let. Ta v dubnu dosáhla 22,4 procenta.
Merkelová je rovněž ochotna přistoupit na požadavek levice na zdanění transakcí na finančních trzích. Ne však v podobě, jakou si představuje třeba francouzský prezident François Hollande. Berlín navrhuje vyjít například z britského modelu takzvané razítkové daně (Stamp Duty), která se týká jen obchodů s akciemi, spekulativními papíry nebo půjčkami.
Všechna opatření ale musejí podle německého kabinetu doprovázet strukturální reformy. Žádá proto další prohloubení spolupráce eurozóny v hospodářské a finanční politice. „Evropský summit by měl prozkoumat otázky, jak by bylo možné zlepšit a závazněji nastavit koordinaci národních ekonomických politik,“ stojí podle Handelsblattu v dokumentu, který počítá s prosazením tohoto opatření nejdříve na jaře příštího roku. Velké konjunkturní programy naproti tomu Berlín dál odmítá.
Kancléřka Merkelová na pondělním setkání s předsedou Evropské komise Josém Barrosem také podpořila zpřísnění dohledu nad velkými evropskými bankami, které je součástí plánu bankovní unie. Její vytvoření v eurozóně má podporu i Francie.
Prorůstový balík vlády bude podle Handelsblattu sloužit jako základ pro jednání s opozicí o ratifikaci fiskálního paktu a stálého záchranného fondu eurozóny ESM v německém parlamentu. Merkelová chce oba nástroje schválit ještě do léta, což ale opoziční SPD podmínila doplněním smlouvy o rozpočtové odpovědnosti evropským paktem na podporu růstu a zaměstnanosti.
