V továrně Siemensu dvě hodiny jízdy od hlavního města Mexico City se vyrábějí obří přepínače pro vysokonapěťová zařízení. Ještě nedávno probíhala montáž v Indii a Číně. Místo rozšíření tamní výroby se ale Siemens rozhodl pro Mexiko. „Přesouváme se směrem k lokálním distribučním centrům,“ říká šéf mexické výroby vysokonapěťových zařízení Claude Steffen Raab. Firmě to má umožnit rychleji reagovat na vývoj na jednotlivých trzích.
Siemens se tak stal součástí průmyslové revoluce probíhající v druhé největší ekonomice Latinské Ameriky. Mexiko je nyní vážným konkurentem Číny v globálním boji o to, kde budou sídlit továrny světových koncernů. Obzvláště to platí pro vývoz výrobků do Spojených států, se kterými Mexiko sousedí. V první půli roku tvořily mexické produkty 14,2 procenta dovozu průmyslových výrobků do USA. V roce 2005 to bylo jen 11 procent. Čína v posledních letech ztrácela, z 29,3 procenta v roce 2009 na nynějších 26,4 procenta.
Mexiko přitom za poslední dekádu snížilo svou závislost na americkém trhu. Před deseti lety mířilo do USA 90 procent jeho vývozu, nyní je to o deset procent méně. Do Mexika se stěhují především továrny firem, které chtějí expandovat na trhy obou Amerik. A nejen to: například Fiaty 500 pro Čínský trh se vyrábějí v mexické továrně Chrysleru. Audi uvažuje, že sem přesune produkci komponentů pro montovnu modelu Q5 v Číně.
Čínské platy raketově rostou
Hlavní ekonom banky Barclays pro Mexiko Marco Oviedo v této souvislosti mluví o obratu v dlouhodobém soupeření mezi Mexikem a Čínou. Není prý žádnou náhodou, že Mexiko schválilo v roce 2001 přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci až jako poslední člen. Pro Mexiko totiž Čína představovala konkurenta, který dokázal vyrábět to samé za zlomek nákladů.
Situace se ale od té doby změnila. Zatímco před deseti platy byly mexické platy o 391 procent vyšší než ty čínské, dodnes se rozdíl ztenčil na 29 procent, vplývá ze studie banky HSBC. Do pěti let by se pak mzdy mohly vyrovnat. Příčiny jsou především demografické. Zatímco čínská společnost stárne, více než polovina Mexičanů je mladších než 29 let. To vytváří obrovskou zásobárnu levné pracovní síly.
Mexičtí pracovníci přitom nejsou nevzdělaní. Počet vysokoškoláků s technickým zaměřením se podle UNESCO od roku 1999 zdvojnásobil. Přesně to potřebují technologicky náročná odvětví jako výroba aut či počítačů. Už v roce 2009 tak Mexiko předběhlo Čínu ve výrobě plochých obrazovek.
Také vysoké ceny ropy jsou pro Mexiko výhodou. Doprava zboží do USA je díky snadnému a krátkému silničnímu i železničnímu spojení ve srovnání s Čínou levná a rychlá. V neposlední řadě nabízí Mexiko jako člen sdružení volného obchodu Nafta právní jistoty, kterým se Čína nemůže vyrovnat.
Mexiko ale není jen zemí zaslíbenou, problémem je hlavně bezpečnost. Ministerstvo zahraničí USA odrazuje od cest do téměř poloviny mexických spolkových zemi. Špatná bezpečnostní situace se zatím mezinárodních firem nedotýká, nikdo ale nemůže vyloučit, že se i ony v budoucnu nestanou terčem organizovaného zločinu.
