Miliardové investice i doplnění zásob zbraní. EU přiblížila, jak chce v příštích letech posílit obranu
Evropská unie již nějakou dobu chystá odpověď na výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby převzala odpovědnost za svou bezpečnost. Ve středu konečně přiblížila podrobnosti svého plánu, který počítá s masivními investicemi do obrany, společnými nákupy i větším propojením celoevropského obranného trhu s ukrajinským.
Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany ve středu v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem. Materiál Evropské komise reaguje na naléhavé potřeby Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ruské agresi. Jeho cílem je ale také snaha řešit dlouhodobou potřebu posilování bezpečnosti a obrany Evropy.
„Bezpečnostní architektura, na kterou jsme se spoléhali, již nemůže být považována za samozřejmost. Musíme investovat do obrany, posílit naše schopnosti a zaujmout proaktivní přístup k bezpečnosti,“ prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Brusel proto podle ní počítá se zvýšením výdajů na obranu a s významnými investicemi do evropských obranných průmyslových kapacit.
Trump a válka na Ukrajině odhalily nedostatky Evropy
Poslední roky, a obzvlášť ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, odhalily chronické nedostatky evropského obranného průmyslu. Také nástup nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa však evropské země nyní nutí k výrazně vyššímu soustředění se na bezpečnostní a obrannou problematiku, připomínají agentury.
„Finance, které investujeme do obrany, ukazují, jak si obrany ceníme. Za poslední desetiletí jsme toho nedělali dost. Mezinárodní řád se ale mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat,“ uvedla na tiskové konferenci Kallasová. „Bílá kniha o obraně je naším návrhem, jak můžeme spolupracovat. Naše spolupráce je naší výhodou oproti ostatním po celém světě,“ dodala.
Musíme doplnit evropské zásoby zbraní, zní z Bruselu
Je třeba, aby evropské země dokázaly čelit hrozbám rozhodnějším způsobem, zdůraznila Kallasová. „Je třeba doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení a zajistit tok tohoto vybavení i na Ukrajinu,“ řekla. „Je rovněž potřeba vytvářet velké celoevropské projekty, EU má přidanou hodnotu v tom, že může podporovat státy tam, kde to sami nezvládnou, protože je to příliš nákladné či příliš složité,“ dodala s tím, že je rychlejší a levnější, když budou státy sedmadvacítky spolupracovat.
Nejrozsáhlejší obranná iniciativa od dob studené války by mohla mobilizovat téměř 800 miliard eur (20 bilionů korun). Součástí strategického plánu na znovuvyzbrojení Evropy bude uvolnění rozpočtových pravidel. Členské státy by díky tomu mohly výrazně zvýšit výdaje na obranu, aniž by tím spustily mechanismus postihu za nadměrný schodek rozpočtu. Dále Brusel chystá vytvoření nástroje pro společné výdaje členských zemí nebo uvolnění investičních pobídek, tak aby bylo pro evropské výrobce zbraní snazší získávání půjček.
