Aktualizováno: EU odpovídá Trumpovi. Přišla s největším obranným plánem od studené války za 800 miliard eur
Evropská unie připravuje nejrozsáhlejší obrannou iniciativu od dob studené války, na kterou by mohla mobilizovat téměř 800 miliard eur (20 bilionů korun). Součástí strategického plánu na znovuvyzbrojení Evropy bude uvolnění rozpočtových pravidel, vytvoření nástroje pro společné výdaje členských zemí nebo uvolnění investičních pobídek, tak aby bylo pro evropské výrobce zbraní snazší získávání půjček. Plán v úterý načrtla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, ve čtvrtek o něm budou debatovat unijní lídři na mimořádném summitu v Bruselu.
„Nemusím popisovat závažnost hrozeb, kterým čelíme. Ani zničující důsledky, které budeme muset snášet, pokud se tyto hrozby naplní,“ prohlásila von der Leyenová s odkazem na ruskou invazi na Ukrajině a vrtkavý postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa k Moskvě a NATO.
„Protože otázka již nezní, zda je bezpečnost Evropy reálně ohrožena. Nebo zda by Evropa měla nést větší díl odpovědnosti za svou vlastní bezpečnost. Ve skutečnosti odpovědi na tyto otázky již dávno známe. Skutečnou otázkou, kterou máme před sebou, je, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak to situace vyžaduje,“ uvedla šéfka Evropské komise krátce před představením plánu na znovuvyzbrojení sedmadvacítky. Evropa je podle von der Leyenové připravena masivně zvýšit své výdaje na obranu. Brusel proto přišel s pětibodovým návrhem, jak členským státům usnadnit nové závody ve zbrojení.
Investice do obrany bez postihů
V rámci první fáze plánu se komise chystá uvolnit rozpočtová pravidla. Členské státy by díky tomu mohly výrazně zvýšit výdaje na obranu, aniž by tím spustily mechanismus postihu za nadměrný schodek rozpočtu.
Zadruhé Brusel chystá vytvoření nového finančního nástroje pro společné výdaje členských zemí, jako jsou investice do systémů protivzdušné obrany, systémů pro přesné údery na velkou vzdálenost, dronů a vojenského využití umělé inteligence. Díky společným nákupům se sníží náklady. Sedmadvacítka také rychleji získá vojenské vybavení, které bude moci poskytnout Ukrajině.
Třetím bodem plánu je nasměrování prostředků do investic souvisejících s obranou. Poslední fáze počítá s uvolněním investičních omezení Evropské investiční banky, což by znamenalo například snazší získání půjček pro evropské výrobce zbraní. Evropská investiční banka by takto mohla nově investovat i přímo do obranných technologií. Komise chce také mobilizovat soukromý kapitál.
Trump probudil Evropu
Evropská unie posiluje obranné kapacity v reakci na rostoucí obavy z ruské invaze na Ukrajinu, která nyní vstoupila do čtvrtého roku pokračování, a z nevyzpytatelného chování šéfa Bílého domu. Trump na rozdíl od svého předchůdce Joea Bidena Kyjev bezpodmínečně nepodporuje. Republikán tento týden nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině po roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž minulý týden sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.
Členské státy EU navíc čelí tlaku na navýšení výdajů na obranu. Původní závazek spojenců ze Severoatlantické aliance vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní asi dvě třetiny spojenců. Podle Trumpa by ale členové NATO měli na obranu vydávat až pět procent HDP.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti, řekl v pořadu FLOW analytik Bříza
