Evropa se konečně přestává štítit zbrojení. Jinak by dál seděla u stolu pro děti, míní analytik Bříza
Evropa si uvědomila, jak vážná je situace. Tak hodnotí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza rozsáhlou obrannou strategii za 800 miliard eur (20 bilionů korun), kterou v úterý představila Evropská komise. Strategický plán v rozhovoru pro e15 označil za krok správným směrem. Mohl by totiž pomoci s posílením evropského křídla NATO tak, aby se Spojeným státům rozvázaly ruce v jiných částech světa. Zároveň nasměruje peníze do vojenského vybavení, jako je protivzdušná a protiraketová obrana. Její nedostatečná kapacita totiž podle Břízy představuje nejpalčivější problém současné Evropy z hlediska vojenské síly.
Konečně Evropa řekla, že zbrojení už v současném světě není téma, kterým se dá opovrhovat, míní Bříza. „Doteď bylo zbrojení sprosté slovo. Sociologové, ekonomové i politici se pohoršovali nad tím, že přece nemůžeme dávat peníze do zbraní,“ uvedl Bříza s tím, že projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tuto éru ukončil. Šéfka komise podle něj vyslala signál, že zbrojení je v tuto chvíli pro Evropu prioritou.
„Evropa se konečně přestává štítit zbrojení a vlastně to strašně potřebuje. Jinak nás nebude brát nikdo vážně a budeme pořád u důležitých světových jednání sedět u stolu pro děti. Nebudeme sedět u stolu pro dospělé. To je prostě realita dnešních dní,“ dodal Bříza.
Brusel si po „té facce, která přišla v pátek, uvědomil, že my vedle toho jednoho odstínu zelené, který je ve formě Green Dealu, musíme nutně přidat minimálně stejně důležitý odstín a to je vojensky zelená,“ zdůraznil Bříza s odkazem na páteční roztržku amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně. Hádka v přímém přenosu nakonec vedla až k tomu, že Spojené státy pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině. Komise krátce nato představila plán, který mimo jiné umožní i okamžitou pomoc Ruskem napadené zemi.
Protivzdušná obrana je slabým místem Evropy
Dalším, neméně významným cílem strategie je posílit evropskou obranyschopnost a navýšit vojenské kapacity. Plán počítá s rozvolněním fiskálních pravidel či se společnými půjčkami ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu korun), které mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit. Von der Leyenová v tomto bodě konkrétně zmínila i systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Přestože šéfka komise strategii jen nastínila, Bříza počítá s tím, že se bude vztahovat i na iniciativu protivzdušné obrany European Sky Shield Initiative (ESSI), jejíž součástí je i Česko.
„Německo si konečně uvědomilo, jak je Evropa obnažená vůči útoku případných ruských balistických raket. Více než 50 procent z nich by s velkou pravděpodobností dokázalo proniknout jakoukoliv protivzdušnou obranou Evropy a zasáhnout cíl, což je katastrofické číslo,“ popsal analytik důvody, které vedly ke vzniku iniciativy. Ta má za cíl vybudovat tři vrstvy protivzdušné obrany, na úrovni jednotlivých států jde přitom o mimořádně drahou, například pro Česko fakticky neuskutečnitelnou záležitost.
„My bychom byli schopni efektivně vybudovat tu první vrstvu, hypoteticky druhou, ale už to by bylo velmi náročné a drahé. No a ta třetí vrstva, to znamená ta nejvyšší, tak to je mimo jakýkoliv náš potenciál, ať už ekonomický, nebo technický,“ dodal Bříza. Tímto typem systémů disponuje jen několik málo zemí, jako jsou Spojené státy, Rusko nebo Izrael. Více finančních prostředků do budování společné evropské protivzdušné obrany nejvyšší úrovně proto Bříza považuje za velmi dobrý počin.
„Ursula von der Leyenová mířila obecně, ale určitě se to bude dát vztáhnout i na tuto iniciativu, která je opravdu zásadní, a je pravda, že nedostatečná kapacita protivzdušné obrany je nejpalčivější problém současné Evropy z hlediska vojenské síly,“ uvedl Bříza. Část evropských států se podle analytika navíc obnažila o to víc, že poslala svoje aktivní protivzdušné systémy na pomoc Ukrajině.
Východní část NATO musí posílit
Rozsáhlé investice do zbrojení by mohly přispět i k posílení evropského křídla Severoatlantické aliance tak, aby se Spojeným státům uvolnily ruce pro další části světa, míní analytik. Právě příspěvky do NATO jsou jablkem sváru mezi Trumpem a zbylými členskými státy. Staronový šéf Bílého domu požaduje, aby ostatní země začaly vydávat na obranu až pět procent HDP místo původního závazku ve výši dvou procent.
Plán komise na přezbrojení by tak podle Břízy mohl přispět ke snížení napětí, které v posledních týdnech panuje mezi Bruselem a Washingtonem. „Je to jeden z dobrých důvodů, které pomohou upustit páru z Papinova hrnce, který teď mezi Spojenými státy a Evropou je,“ uvedl analytik. „Ostatně Trump paradoxně ve včerejším vystoupení Evropu chválil, že se konečně začalo něco dít, že má konečně správné lídry, čímž narážel na jednání z minulého týdne s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Takže je vidět, že i ta zpětná vazba ze Spojených států je z tohoto úhlu pohledu pozitivní,“ dodal.
VIDEO: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti. Trumpovy výkřiky na sítích nepřeceňujme, řekl Bříza na konci února v pořadu FLOW
