„Skutečně se mi zdá, že to urovnání přešlapuje na místě, protože naši partneři v Kyjevě si nepřejí vést přímá jednání s Donbasem, tedy s Luhanskem a Doněckem,“ řekl Putin.
Chování ukrajinského vedení je podle ruského prezidenta poněkud podivné, protože právě Kyjev trval na tom, aby se uzavření únorových mírových dohod v Minsku zúčastnili šéfové neuznávaných povstaleckých republik z Doněcka a Luhanska, tedy Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.
„Teď vidíme, že se s nimi nechtějí bavit. Proč je tedy zvali, aby přijeli a podepisovali dokumenty? Je to divné,“ řekl Putin. „Budeme to považovat za nějaký taktický tah. Přikláním se spíše k názoru, že máme větší šance na úspěch než na krach,“ dodal.
Řecko se na nás neobrátilo, uvedl Putin
Putin na tiskové konferenci v Ufě, kde v minulých dnech hostil své zahraniční partnery, včetně čínského a íránského prezidenta, vyjádřil také naději, že se v jednáních mezi velmocemi a Íránem brzy podaří nalézt přijatelný kompromis o íránském jaderném programu a zrušit sankce proti Teheránu.
Poznamenal také, že Řecko se neobrátilo na Rusko s žádostí o pomoc. Také v tomto případě doufá, že krizi se podaří brzy vyřešit.
Rusko v Ufě uspořádalo dva summity, jeden pro skupinu BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) a druhý pro Šanghajskou organizaci pro spolupráci (Čína, Rusko, Tádžikistán, Kazachstán, Uzbekistán a Kyrgyzstán, pozorovatelský status má Pákistán, Indie, Írán a Mongolsko).
Komentátoři tyto summity chápali i jako ukázku, že se Západu nepodařilo Rusko na mezinárodní scéně izolovat. Západní země na Rusko uvalily sankce za anexi Krymu a za roli Moskvy v ukrajinské krizi. Moskva přímé zapojení do konfliktu popírá a na západní sankce odpověděla zákazem dovozu západních potravin.