Menší úvěr podle nejmenovaného zdroje deníku odráží strach MMF z vlastní angažovanosti v eurozóně, která již překračuje rozumnou mez. To bude znamenat velký problém pro vlády členských států eurozóny, jež se snaží zmenšit vlastní příspěvek k záchraně Řecka na minimum, ale takto budou nuceny vybrat téměř 120 miliard eur. Podle mluvčí MMF výše příspěvku k další záchraně Řecka ještě nebyla rozhodnuta a bude se o ní jednat především v pondělí během zasedání ministrů financí eurozóny.
Měnový fond již v minulosti odsouhlasil půjčky ve výši 30 miliard eur pro Řecko, 22,5 miliardy eur pro Irsko a 26 miliard eur pro Portugalsko. To je mnohonásobně víc, než činí podíl těchto zemí v MMF. Obvyklá půjčka státům by přitom neměla přesáhnout šestinásobek podílu členských států.
Fond se tak na záchraně všech tří zemí eurozóny podílel zhruba ze třetiny. To je v současnosti minulostí a takových hodnot případná pomoc určitě nedosáhne.
Jestli už jsou podmínky seškrtání dluhu, není jasné
Řecko se do včerejška mělo se soukromými věřiteli dohodnout na podrobnostech odpisu dluhu, není ale jasné, zda v této otázce nastal výraznější pokrok. Některé zdroje z eurozóny ale tvrdí, že Evropská centrální banka (ECB) už začala měnit řecké dluhopisy za nové a s výměnou chce být hotova do konce víkendu.
Zdroje z centrálních bank pak agentuře Reuters řekly, že ECB nyní zkoumá, zda má dovolit, aby řecké dluhopisy v investičním portfoliu centrálních bank zemí eurozóny podléhaly stejným odpisům, k nimž se chystají soukromí věřitelé. Centrální banky drží řecké papíry za zhruba 20 miliard eur a pokud by souhlasily se ztrátou, Atény by měly okamžitě k dispozici asi 14 miliard eur.
Zahraniční dluh Řecka dosahuje asi 350 miliard eur (zhruba 8,8 bilionu Kč), z toho na soukromé věřitele, což jsou hlavně banky a pojišťovny, připadá asi 200 miliard eur. Věřitelé by se při výměně nynějších obligací za nové měli vzdát asi poloviny nominální hodnoty dluhopisů, což je zhruba 100 miliard eur. Vzhledem k tomu, že nové dluhopisy budou méně úročeny a budou mít také delší dobu splatnosti, reálná ztráta investice pro soukromé věřitele dosáhne zřejmě až 70 procent.
Tvrdá jednání se vedou o to, jak zajistit, že Řecko bude schopno do roku 2020 snížit dluh na 120 procent hrubého domácího produktu. S tím počítaly i původní podmínky poskytnutí nového úvěru. Řecko zatím dohodlo úspory, které jeho dluh do konce desetiletí sníží na zhruba 129 procent HDP. S tím ale nejsou spokojeni ani členové eurozóny, ani MMF. Řecko by se podle nich v takovém případě neobešlo bez další pomoci.
