Ekonomové jsou navíc podle průzkumu skeptičtí ohledně přínosů dohody, a to jak z hlediska celé Evropy, tak z hlediska samotného Řecka. Privatizační plány zahrnuté v dohodě považují za příliš optimistické a většina z nich se rovněž domnívá, že Řecko potřebuje nějakou formu zmírnění dluhové zátěže k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a ekonomiky.
„Vůbec to neřeší základní problém neudržitelnosti vysokého dluhu,“ řekl k pondělní dohodě hlavní evropský ekonom společnosti Capital Economics Jonathan Loynes. „Takže se domnívám, že se rychle ukáže, že Řecko stále potřebuje opustit eurozónu, aby prošlo výraznějším odpisem dluhů a zlepšilo svou konkurenceschopnost,“ dodal.
Na hrozící problémy Řecka upozornili také čeští ekonomové:
Loynes je jedním z devíti ekonomů v průzkumu, podle kterých pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny stále přesahuje 50 procent. Celkově se podle průzkumu tato pravděpodobnost snížila na 30 procent z 55 procent před týdnem. Vrátila se tak na úroveň, na níž se nacházela v polovině června.
Eurozóna v pondělí předběžně souhlasila s třetím záchranným programem pro Řecko poté, co Atény slíbily rozsáhlé reformy, včetně zvyšování daní a privatizace. Jednání o tomto programu však mohou začít až poté, co řecký parlament nejpozději ve středu přijme první balík reforem.
Předběžná dohoda předpokládá, že Řecko vyčlení státní majetek v hodnotě 50 miliard eur (1,35 bilionu korun), který bude pod dohledem zahraničních věřitelů zprivatizován. Zhruba dvě třetiny ekonomů se však domnívají, že Řecko tolik státního majetku vhodného pro privatizaci nemá. „Co chtějí udělat, prodat Krétu?,“ uvedl jeden z dotazovaných ekonomů.
source: tradingeconomics.com
