Molenbeek: podhoubí pro verbíře islamistů uprostřed Bruselu

Policejní operace v bruselské čtvrti Molenbeek

Policejní operace v bruselské čtvrti Molenbeek Zdroj: ctk/ap

Nestává se často, aby se ministra zahraničí před důležitou schůzkou novináři ptali hlavně na situaci v jedné ze čtvrtí hlavního města jeho země. Přesto byl šéf belgické diplomacie Didier Reynders na otázku týkající se bruselského Molenbeeku zjevně připraven a čekal ji. Právě do této chudé části belgické metropole totiž vedou některé ze stop vyšetřování pátečního teroristického útoku, který vzal v Paříži život nejméně 129 lidem. K akci se přihlásil Islámský stát (IS).

„Není to poprvé. My víme, že v těchto místech musíme jednat daleko důrazněji,“ míní Reynders. Připomněl ale také, že problém se netýká zdaleka jen Bruselu a podobné čtvrti, odkud se nadprůměrně často rekrutují příznivci islamistické ideologie, jsou také v dalších městech ve Francii i jinde. „V současnosti je v Sýrii a Iráku 30 tisíc bojovníků ze zahraničí, ze stovky různých zemí,“ podotkl Reynders.

Také belgický premiér Charles Michel oznámil záměr bojovat s radikalizací v Molenbeeku i na dalších místech země. „Fanatismus u nás nemá místo,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru. Molenbeek už o víkendu označil za „obrovský problém“, kde je kromě prevence třeba posílit také represi. V Molenbeeku tak belgická policie zasahovala i dnes dopoledne, už v noci ze soboty na neděli tam bylo v souvislosti s pařížskými atentáty zatčeno několik lidí.

Premiér připustil zavírání problematických mešit

Belgický premiér připustil, že jednou z možností řešení je také uzavřít neproblematičtější mešity ve čtvrti. Není to totiž poprvé, co se část Bruselu, jen několik desítek minut chůze od rušného městského centra a budov evropských institucí, dostává do novinových titulků v souvislosti s islamistickými radikály.

Belgie má z evropských zemí v přepočtu na hlavu nejvyšší počet „zahraničních bojovníků“, tedy islamistických radikálů, kteří si prošli či procházejí syrským konfliktem. Odhady hovoří o přibližně pěti stovkách osob, z nichž asi 130 se zatím vrátilo, skoro 80 v bojích zemřelo a okolo 200 je stále v Sýrii.

Islamisté ve čtvrti operují roky

Radní pro sociální soudržnost a mezikulturní dialog radnice Molenbeeku Sarah Turineová připouští, že čtvrť má dlouholetý problém s vahábismem, tedy konzervativní formou islámu. „Nemůžeme říct, že hnutí rovnou vytváří teroristy. Je tu ale podhoubí pro verbíře, kteří to tady mají jednodušší,“ řekla Turineová.

V kombinaci s až čtyřicetiprocentní nezaměstnaností mladých lidí, kteří se navíc mnohdy cítí belgickou společností přehlížení a utlačovaní, je to výbušná směs.

Můžete zde najít levné byty a usadit se tady dostatečně skrytě. Pro kriminální živly je tu jednoduché ztratit se v davu

Verbíři islamistických skupin jsou v Molenbeeku roky, řekl serveru Politico Montasser Alde´meneh, odborník na radikalizaci, který se přímo ve čtvrti narodil. Základem jejich poselství, pro mladé lidi s muslimskými kořeny mnohdy velmi lákavého, je, že Západ a jeho kultura muslimy na celém světě utlačuje a ohrožuje a je třeba se konečně začít bránit.

Molenbeek je navíc velká a anonymní část Bruselu, upozornila radní Turineová. „Můžete zde najít levné byty a usadit se tady dostatečně skrytě. Pro kriminální živly je tu jednoduché ztratit se v davu,“ podotkla.

Vleklý problém

Čtvrť na západ od středu belgické metropole je natolik rozsáhlá, že v ní je možné najít jak jednoznačně zanedbaná místa, tak klidné a prosperující části kypící životem. Procházka tak nabízí pohled na obchody, kavárny a čajovny i posprejované zdi prázdných domů.

Od poloviny minulého století se zde usazovali imigranti z Turecka a Maroka, později se přidali Libyjci a Egypťané. Jejich verzi islámu ale v posledních desetiletích částečně nahrazuje právě vahábismus, šířený s finanční podporou zemí Perského zálivu.

Bruselská čtvrť MolenbeekBruselská čtvrť Molenbeek|Erasmushogeschool Brussel, Flickr.com (CC BY 2.0)Bruselská čtvrť Molenbeek

„Ten problém trvá roky. A je bohužel širší než jen jedna čtvrť,“ řekl odborník na terorismus z bruselské univerzity Herman Matthijs. Připomněl, že radikalizace je dlouhodobý proces, a je proto zvláštní, že úřady nechaly působit nenávistné imámy a nezavřely jejich mešity.

Podfinancované belgické tajné služby podle něj nemají dostatek informací o tom, co se ve čtvrti děje, především kvůli nedostatku lidských zdrojů přímo na místě. „Vždyť o plánech na Paříž vůbec nic nevěděli stejně, jako Francouzi,“ upozornil Matthijs. Připomněl, že v Belgii je stále velmi snadné získat zbraně.

Policie nic nevyřeší

Brusel je navíc podle něj nešťastně rozdělen na několik policejních zón a zrovna ta, kam patří Molenbeek, není příliš funkční. „Vyčištění“ čtvrti už o víkendu osobně slíbil belgický ministr vnitra Jan Jambon.

Podle radní Turineové ale otázku Molenbeeku nevyřeší vysoké počty policistů v ulicích, o nichž nyní uvažuje belgická federální vláda. „Co můžeme dělat na místní úrovni, to je především prevence. Potřebujeme pracovat s co nejvíce mladými lidmi, s co nejvíce rodinami,“ vysvětlila.

V rodinách, které se bojí, že jejich děti by mohly odjet do Sýrie, tak například působí psychologové. „Už to několika z nich rozmluvili,“ uvedla Turineová.