„Je třeba přesně vyhodnotit potenciální hrozby pro vojenskou bezpečnost Ruska. Na každou z nich je třeba dát adekvátní odpověď,“ citovala z Putinova projevu ruská státní agentura ITAR-TASS. Šéf Kremlu je znepokojen budováním americké protiraketové obrany nedaleko ruských hranic, militarizací kosmu, rychle postupujícím vývojem nejaderných strategických zbraní a zejména nedávno oznámenými plány NATO na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě.
Prezident připomněl, že tento krok aliance zdůvodňuje krizí na Ukrajině, „kterou naši západní partneři vyprovokovali a vyvolali a nyní ji využívají pro oživení svého vojenského bloku“. Putin v této souvislosti zdůraznil, že bezpečnost Ruské federace musí být zajištěna za jakýchkoli vnějších podmínek. „Musíme udělat a uděláme všechno pro to, aby tato bezpečnost byla absolutně spolehlivě zajištěna,“ konstatoval.
Putin rovněž oznámil, že se rozhodl osobně postavit do čela takzvané vojensko-průmyslové komise, která koordinuje přezbrojení ruské armády a dbá na plnění státních zbrojních zakázek. Komise byla dosud podřízena ruské vládě. Nový status podle prezidenta otevře cestu k lepší koordinaci ministerstva obrany a ostatních státních orgánů a v konečném důsledku k lepšímu materiálně technickému zajištění ozbrojených sil.
Ruská armáda dnes otestovala mezikontinentální raketu Bulava. Střela, jejíž vývoj provází vleklé technické potíže, by podle Moskvy díky své schopnosti nést až deset jaderných hlavic měla proniknout i americkém proti raketovým deštníkem.
