Moskva vůči Londýnu zásadně přitvrdila

Kreml, ilustrační foto

Kreml, ilustrační foto Zdroj: Pixabay.com

Boris Johnson a Sergej Lavrov
Boris Johnson a Sergej Lavrov
3
Fotogalerie

Některá média vyzývají Západ k reakci, která by postihla majetek nejvyšších ruských kruhů.

Moskva během Velikonoc vyostřila spor se Západem, který odstartovala otrava bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Vyzvala Londýn, aby snížil počet svých diplomatů v Rusku a vyrovnal tak stav na obou stranách. Británii a Francii zaslala seznam otázek týkajících se původu látky užité při útoku.

Kreml patrně nelibě nese podporu západních zemí Spojenému království, jež viní z březnového útoku v Salisbury Moskvu. Na hromadné vyhošťování ruských diplomatů z třicítky států odpověděl obdobnými kroky a vůči Londýnu ještě přitvrdil. Už dříve ohlásil, že recipročně pošle domů 23 britských diplomatů. V sobotu však uvedl, že Londýn bude muset snížit počet pracovníků své mise v Rusku tak, aby došlo k vzájemné rovnováze. „Požádali jsme o paritu. Britové mají o padesát diplomatů víc než Rusové,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Londýn dostal na redukci měsíční lhůtu.

Rusko zároveň nadále pokračuje v obviňování jiných zemí, především Británie. „Máme velmi vážné podezření, že tato provokace byla provedena britskou zpravodajskou službou,“ prohlásil v neděli ruský velvyslanec v Londýně Aleksandr Jakovenko. Zároveň připustil, že pro toto nařčení nemá Moskva žádné přímé důkazy. Tlačí však na Londýn a Paříž, aby zodpověděly seznam otázek, které souvisejí s případem Skripalových.

Týkají se vesměs dřívějších tvrzení, že při útoku použitá nervová látka identifikovaná jako novičok může pocházet přímo z království. „Jaké konkrétní protilátky byly podány panu a slečně Skripalovým a v jaké formě? Jak byly tyto protilátky dostupné zdravotnickému personálu na místě incidentu?“ táže se mimo jiné Kreml. Dotazy směřující k původu látky obdržela i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Média si všímají, že Rusko bombarduje svět zahlcujícím množstvím různých teorií o otravě Skripalových, což považují za cílenou dezinformační kampaň, která má odvést pozornost od faktů. Odborníci na ruskou propagandu upozorňují, že tato strategie připomíná postup Moskvy při sestřelení letu MH17 nad Donbasem v roce 2014.

Zároveň se objevují názory, že reakce Západu na útok je příliš slabá. Kupříkladu v listu The Washington Post a v agentuře Bloomberg se objevily výzvy k sankcím, které by postihly majetek vysokých ruských představitelů a jejich přístup na Západ. Stejný názor má například i šachista a kritik režimu Vladimira Putina Garry Kasparov. „Nemůžete si držet Putinovy peníze a zbavit se Putinových špionů. Je to jeden balíček,“ uvedl na Twitteru. Nedá se však očekávat, že by se západní země shodly na tvrdší politice vůči Rusku. Německý ministr zahraničí Heiko Maas v neděli naopak uvedl, že by vztahy s Moskvou chtěl zlepšit.