Most v Janově není jediný. Zřícením hrozí i další stavby od italského architekta
Několik desítek mrtvých a vážně zraněných osob. Takovou bilanci si vyžádalo zřícení části dálničního mostu Ponte Morandi v italském Janově. Stavba od italského architekta Riccarda Morandiho tak zažila katastrofický scénář 51 let od svého otevření. Není však jediným Italovým dílem, které potkal nešťastný osud.
Most Ponte Morandi měří 1 102 metrů a tyčí se nad řekou Polcevera, obytnými domy, továrnami, nákupním centrem i železniční tratí. Stejně jako v případě mnoha dalších staveb architekta Morandiho byl i při stavbě mostu Ponte Morandi použit předpjatý beton a systém předpětí „Morandi M5“, který si nechal sám architekt patentovat.
Už od svého otevření roku 1967 budila stavba rozpaky a v prvních letech po otevření vyžadovala technická situace mostu zásadní úpravy. Podle expertů byly na stavbě patrné velké výkyvy a měl také velké problémy s korozí či nerovností vozovky. Tyto skutečnosti potvrzovali místní řidiči během let i v den osudového kolapsu mostu.
„Jezdil jsem po mostě Monardi skoro každý den. Most často vibruje, když po něm přejíždějí kamiony nebo se na něm vytvoří kolona. Ráno v den nehody jsme ale měl dojem, že tyto oscilace byly mnohem silnější než obvykle,“ řekl lokálnímu deníku Il Secolo XIX řidič Maurizio Ruggiero, který po mostě Ponte Morandi projel asi čtvrt hodiny předtím, než se zřítil.
Architekt a profesor na Janovské univerzitě Antonio Brencich označil most jako „konstrukční selhání“. Podle něj měl být už dávno stržen. „Morandi měl dobré nápady a intuici, ale nebyl příliš praktický,“ citoval jej deník The Times. Brencich na špatný stav mostu upozorňoval už v roce 2016, kdy probíhala jeho poslední oprava. „Dřív nebo později bude muset být most nahrazen. Vyjde to levněji než náklady na jeho opravy,“ řekl před dvěma lety.
Problémy se přitom týkaly i dalších Morandiho staveb. Více než dva kilometry dlouhý viadukt, který byl postaven poblíž města Agrigento na Sicílii, byl v roce 1970 uzavřen kvůli obavám z kolapsu.
Další most postavený v roce 1968 společností Morandi v sicilském městě Licata musel být uzavřen v roce 2015. Později jej sice úřady znovu otevřely, ale pouze pro lehká osobní vozidla. Rozruch tento most však způsobil minulý rok kvůli hlášením o rozpadajícím se betonu a nevyhovujícím stavu kovových výztuží. Tyto skutečnosti opět vyvolaly diskuze o uzavření mostu.
S problémy se setkal i další Morandim projektovaný most Wadi el Kuf z roku 1972, který stojí v Libyi. Po technických kontrolách v roce 2017 bylo tamním ředitelstvím pro bezpečnost doporučeno kompletní uzavření mostu. Prohlídky totiž odhalily praskliny v betonu uvnitř mostu.
Morandi se narodil v Římě v roce 1902 a zemřel tamtéž na Vánoce roku 1989. Byl profesorem mostního designu na Římské univerzitě a jedním z nejvýznačnějších stavitelů visutých mostů ve světě. Proslavil se výzkumem a experimentováním s různými materiály - hlavně s předpjatým betonem. Snažil se vyvinout svou vlastní verzi předpjatého betonu. K jeho nejznámějším dílům se řadí most Ameriga Vespuciho ve Florencii z roku 1957, most generála Rafaela Urdanety ve Venezuele, most Vádí Kif v Libyi, otevřený v roce 1971, a most Pumarejo v kolumbijské Barranquille, otevřený v roce 1974. V roce 1970 se Morandi podílel na dostavbě římského letiště Leonarda da Vinciho. |