Ekonomiky vyspělých států rostou a míra nezaměstnanosti zůstává nízká, přesto mohou pracovníci v zemích OECD na předkrizový růst svých mezd jen vzpomínat. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ve své ročence uvedla, že její členské země momentálně vykazují po očištění od inflace růst mezd průměrně 1,2 procenta, zatímco před krizí to bylo o procentní bod více.
Částečné vysvětlení prý může spočívat v rozmachu technologických firem. Ty v porovnání s podobně hospodářsky významnými korporacemi minulosti zaměstnávají méně pracovníků, do jejichž mezd by se úspěch těchto společností a růst produktivity práce mohl promítnout. V mnoha zemích tak technologické firmy prý získávají nepřiměřeně velký podíl národního důchodu.
OECD varuje, že pomalé zvyšování mezd se týká hlavně chudších pracovníků, což má prohlubovat nerovnost a vést k frustraci. I ta přispěla k vzestupu populismu a chuti k odvetě za průběh globalizace, připomíná agentura Bloomberg například volební vítězství Donalda Trumpa. Ten ve své kampani sváděl problémy pracovníků na imigranty a fungování mezinárodního obchodu. Podobné názory rezonují i v EU, ztělesňuje je například italský ministr vnitra Matteo Salvini, dodává Bloomberg.
OECD ovšem východisko vidí ve vzdělávání a kvalifikování zaměstnanců. Je toho názoru, že méně kvalifikovaní pracovníci nebyli schopni využít příležitosti z měnícího se trhu práce a byli nuceni přijmout práci za podprůměrnou mzdu nebo vyžít s podporou v nezaměstnanosti.
Organizace podle agentury Reuters upozorňuje i na další rizika popsaného trendu. Jako hlavní výzvu si OECD stanovila zamezit firmám s výsadním tržním postavením utvoření kartelu či rovnou monopolu.
