Na polsko-běloruské hranici eskaluje napětí kvůli tisícům migrantů, kteří se už několik měsíců ve větším množství snaží dostat přes tuto vnější hranici Evropské unie. Během pondělí se tam podle polské strany pokusilo zábrany překonat dosud největší množství migrantů, u hranice je nyní na běloruském území na tři až čtyři tisíce běženců. Polsko i sousední Litva nově posílily ochranu hranic s Běloruskem. Znepokojení kvůli situaci na bělorusko-polské hranici dnes vyjádřilo i americké ministerstvo zahraničí, jež vyzvalo běloruskou vládu k okamžitému zastavení organizované migrace k hranicím. Běloruský postoj kritizovala i česká diplomacie.
Varšava poslala na hranice další vojáky, nyní už jich tam má na 12 tisíc, další jsou v pohotovosti. U hranic s Běloruskem „začal dosud největší pokus o hromadný násilný vstup na území“ Polska, prohlásil dnes mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn. Zároveň obvinil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že se snaží destabilizovat Polsko a Evropskou unii.
„Bělorusko chce vyvolat větší incident s výstřely a zraněnými,“ uvedl náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.
Polský premiér Mateusz Morawiecki svolal dnes krizový štáb polské vlády a uvedl, že vláda je odhodlaná bránit hranice Polska i Evropské unie. Podle mluvčího polské vlády Piotra Müllera je na bělorusko-polské hranici 3000 až 4000 lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Celkově by se mohlo pokusit překonat hranici z Běloruska až 10 tisíc migrantů, uvedl. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na 2000. Informace je těžké ověřit, protože do příhraniční oblasti nesmí novináři ani ochránci lidských práv.
Kvůli eskalaci napětí na bělorusko-polské hranici dnes i litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová ohlásila vyslání vojáků na hranice s Běloruskem a Polskem. Bilotaitéová rovněž uvedla, že litevská vláda projedná vyhlášení výjimečného stavu v pohraničí. Ten polská vláda vyhlásila v pohraničí už v září.
Varšava viní Minsk z toho, že migranty k hranicím dováží a mstí se tak za sankce, které EU uvalila na Lukašenkův autoritářský režim kvůli porušování lidských práv. Lukašenko obvinění odmítá. Běloruské úřady dnes AP řekly, že migranti se snaží jen uplatnit své právo požádat o azyl v EU a že nejsou bezpečnostní hrozbou, protože se nechovají agresivně.
K větší podpoře Polska a dalších zemích, jež čelí migračním tlakům z Běloruska, dnes vyzvaly pobaltské státy. „EU musí zrychlit zavedení dalších sankcí (proti Bělorusku) a financovat posílení (své) vnější hranice,“ uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgar Rinkévičs. Podobný názor má i Estonsko. Litevský prezident Gitanas Nauséda vyjádřil Polsku solidaritu.
Situaci na polsko-běloruské hranici označil na twitteru za „extrémní“ český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Podle něj Minsk musí přestat používat migranty jako zbraně proti svým sousedům. Šéf české diplomacie současně vyzval ke zpřísnění sankcí proti představitelům Lukašenkova režimu.
Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz dnes uvedl, že unijní pohraniční agentura Frontex je připravena polským úřadům pomoci, například s registrací a prověřováním žadatelů o azyl. Polsko ale spolupráci s Frontexem od začátku krize před několika měsíci odmítá a nechce běžence do země vpouštět. Kvůli tomu na hranici postavilo i plot a zábrany z ostnatého drátu.
Předák polské opozice a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk dnes uvedl, že polská vláda by kvůli krizi na hranici měla zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci. Tento článek počítá s konzultacemi mezi členskými státy, pokud některá ze členských zemích cítí, že je ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
