Delegáti odmítli jednat o změnách, které by straně zvýšily koaliční potenciál a vyhlídky na účast ve vládě.
Víkendový sjezd populistické Alternativy pro Německo (AfD) v Kolíně nad Rýnem naplno ukázal, nakolik je strana rozpolcená. Kongres zcela odsunul do pozadí předsedkyni Frauke Petryovou a její návrh na pragmatickou politiku. Za hlavní tváře pro zářijové volby vybrali delegáti místopředsedu uskupení Alexandera Gaulanda a Alici Weidelovou. Experti upozorňují na to, že donedávna vážné hrozbě pro vládní CDU-CSU mohou spory uškodit natolik, že by mohla mít problém dostat se do Spolkového sněmu.
Vnitřním bojem o moc komentátoři vysvětlovali už nedávné rozhodnutí Petryové nebýt hlavní kandidátkou strany. V sobotu šéfka partaje utrpěla další porážku, když delegáti odmítli jednat o jejím návrhu na změny. Chtěla, aby AfD přestala být ryze opoziční stranou s provokativními prohlášeními, stala se přijatelnější pro střední proud voličů a byla schopná uzavírat koalice.
Sjezd je tak považován za úspěch radikálního křídla. Strana prošla bouřlivým vývojem už v roce 2015, když ve vedení skončil ekonom Bernd Lucke a uskupení přesunulo pozornost od kritiky eura k imigraci a islámu. „Petryová nedokázala zastavit AfD, která začínala jako eurokritická strana, aby se stále více stávala magnetem pro rasisty a krajní pravici,“ popsal situaci deník Kölner Stadt-Anzeiger. Na výběru dvojice lídrů kandidátky je přesto patrná snaha oslovit širší skupinu voličů. Weidelová je sice striktní v otázce imigrace a islámu, někdejší bankéřka v Goldman Sachs se však řadí k ekonomicky liberálnímu křídlu partaje a netají se svou homosexuální orientací.
AfD se loni stala strašá- kem Křesťansko-demokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové a její bavorské sestry Křesťansko- sociální unie (CSU), když uspěla v několika zemských volbách a sebrala jim voliče. Zatímco na podzim však populisté v průzkumech dosahovali k patnácti procentům, nyní mají zhruba deset. Objevují se názory, že jim odstavení mediální tváře Petryové může dále uškodit.
Strana podle nich mocenským bojem propásla vhodný okamžik a je možné, že místo k úspěchu směřuje ke štěpení a rozpadu. Na bezpečnost delegátů a pořádek v obavě z příjezdu levicových radikálů dohlíželo několik tisíc policistů. Sjezd sice provázely velké protesty, účast však nedosáhla očekávaných padesáti tisíc lidí. V sobotu se v Kolíně shromáždilo na patnáct tisíc odpůrců AfD. Došlo k několika násilným potyčkám, při kterých byli dva policisté zraněni.
