Na Tchaj-wanu nastoupil do úřadu prezident známý ostrým postojem k Číně. Zásadní zvrat se ale nečeká

Inaugurace Williama Laje, nového prezidenta Tchaj-wanu

Inaugurace Williama Laje, nového prezidenta Tchaj-wanu Zdroj: Ministry of Foreign Affairs, ROC (Taiwan)

Inaugurace Williama Laje, nového prezidenta Tchaj-wanu
Inaugurace Williama Laje, nového prezidenta Tchaj-wanu
Inaugurace Williama Laje, nového prezidenta Tchaj-wanu
4
Fotogalerie

Velkolepá vystoupení, střílení z děl, stíhačky, okázalé choreografie vrtulníků, ale také rapeři, tanečníci nebo obří loutka koně odkazující na místní pohádkový příběh. Inauguraci nové tchajwanské hlavy státu pojali místní ve velkém a před prezidentským palácem v Tchaj-peji se sešly tisíce místních v doprovodu novinářů i turistů z celého světa. Funkce se ujal oficiálně vládní kandidát William Laj, který zvítězil už v lednu a je v pořadí pátým přímo zvoleným prezidentem Tchaj-wanu.

„Někdo nás označuje jako Tchaj-wan, někdo jako Čínskou republiku (Republic of China), ale naši zahraniční partneři nás berou jako samostatný národ. A my jsme sebevědomý samostatný národ,“ uvedl mimo jiné Laj ve své inaugurační řeči, kterou pozorovatelé považují za velmi otevřenou a odvážnou. Už před volbami sedmašedesátiletý Laj, profesí lékař, prohlásil, že doufá v obnovení dialogu s Čínou. To však Peking odmítá a Laje označuje za vážné nebezpečí kvůli jeho snaze o další mezinárodní uznání Tchaj-wanu.

Laj však podle odborníků sice mezinárodní uznání ostrovního státu prosazuje, zároveň ale zůstává diplomatický a realistický. I ve svém projevu slíbil a několikrát zopakoval, že chce zejména udržet mír a stabilitu v oblasti Tchajwanském průlivu.

Největší riziko dnešního světa

Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou, která ostrov považuje za své výsostné území, už několik let silně narůstá. Čína mimo jiné v poslední době zintenzivňuje tlak a frekvenci vojenských manévrů blízko pobřeží Tchaj-wanu. Jak moc tedy nyní s novým prezidentem hrozí otevřený vojenský konflikt s Čínou?

Podle sinoložky Simony Fantové žádné zásadní změny v ostrovní politice nenastanou, zároveň ale zpochybňuje „protičínskost“ nového prezidenta. „Byla bych opatrná s rozdělováním na pro- a protičínské politiky. Pro tchajwanské politiky je podstatná především snaha bavit se s Čínou jakožto rovnocenným partnerem, jako stát se státem. Dosavadní prezidentka byla v tomto směru zkušenou političkou, byla velmi trpělivá a klidná. Nenechala se Čínou k ničemu vyprovokovat a neudělala nic, co by si Čína mohla vyložit špatně. Laj na rozdíl od ní nemá pověst tak trpělivého člověka. Je tedy otázka, jestli dokáže navázat na její mírnější politiku. Žádné zásadní zvraty bych ale nečekala,“ upřesnila pro e15 Fantová.

S jejím názorem souhlasí i další i odborník na čínsko-tchajwanské vztahy David Gardáš z projektu Sinopsis, který se specializuje na Čínu v kontextu geopolitiky a globalizace se zřetelem na finanční a bankovní sféru. Podle něj prezident Laj prošel vývojem: Dříve byl tento bývalý viceprezident Tchaj-wanu ve své protičínské rétorice radikálnější, postupně se však umírnil.

„Je nohama na zemi. Půjde mu především o zachování statu quo v oblasti. Tedy zachování současné situace, kdy je Tchaj-wan prakticky samostatný, má vlastní vládu, jen není právně uznaný jako stát. To by Čína bez vojenského konfliktu nedopustila a všichni to vědí a umějí dohlédnout následky,“ zdůrazňuje Gardáš s tím, že ani samotná Čína o konflikt nestojí, a to mimo jiné kvůli vztahům se Spojenými státy. „Čína je navíc největší obchodní partner Tchaj-wanu, což je také třeba brát v úvahu,“ připomíná Gardáš skutečnost, že obě země jsou na sobě vzájemně obchodně závislé.

Podle obou odborníků tak zůstane vše stejné, jen Čína bude možná hlasitěji mluvit o svých nárocích na Tchaj-wan a bude nadále posílat stíhačky a vojenské lodě k jeho pobřeží.

Případný vojenský konflikt v oblasti by ovlivnil celý svět a pravděpodobně by vyvolal velkou globální ekonomickou krizi. I proto jde podle mnoha odborníků o největší geopolitické riziko současnosti, o čemž mluvil například ekonom Miroslav Singer v pořadu e15 FLOW.

Na Tchaj-wanu vzniká téměř 70 procent celosvětové produkce čipů, navíc se tu vyrábí 90 procent těch nejvyspělejších světových čipů do mobilních telefonů. „Jen pro představu, bez tchajwanských čipů si ani neotevřeme auto a velmi špatně se nahrazují,“ dává příklad Fantová. „Navíc přes Tchajwanskou úžinu proplouvají obchodní lodě a vede tudy víc než polovina světového carga. Případný vojenský konflikt by měl dalekosáhlé dopady, celý tento systém je velmi křehký.“

Sledujte nový pořad FLOW: Rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem

Video placeholde
Rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem pro FLOW • e15

Společná pomoc Ukrajině

Ani Česká republika Tchaj-wan neuznala jako samostatný stát, obě země ale udržují vstřícné diplomatické i obchodní vztahy. Podle informací e15 se v červnu na Tchaj-wan chystá na oficiální cestu další český politik, první místopředseda Senátu Jiří Drahoš. Naváže tím na delegace dalších vysokých ústavních činitelů.

Ostrovní země nově spolupracuje s Českem i na pomoci Ukrajině. „Tchajwanští politici sami o sobě projevili zájem pomáhat Ukrajině, důvodem může být i otázka prestiže a potřeba ukázat, na jaké straně konfliktu stojí,“ míní vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. A připomíná, že se Tchajwanci spolu s českou vládou podílejí na třech konkrétních projektech pomoci válkou zmítané zemi, které se týkají energií, zásobování pitnou vodou a poskytování první lékařské pomoci.