Na základě dohody s MMF Kyjev už zvýšil ceny plynu pro domácnosti o 56 procent a od července musí zvednout tarify za topení o čtyřicet. Vláda by však měla pomoci asi 27 procentům domácností, které nebudou moci rostoucí účty platit.
Ukrajinci se přitom v posledních týdnech potýkají i s rostoucími cenami potravin.
Například největší pekařský výrobce v Kyjevě Kyjivchlib nedávno oznámil desetiprocentní zdražení. Kvůli slabé hřivně zdražilo třeba také vepřové, které často pocházelo z dovozu. „Mnoho masokombinátů dováželo levné vepřové produkty a nyní musejí nakupovat spíše domácí než dovážené maso,“ řekla Hazetě po ukrajinsky Alina Žarková z Ukrajinského klubu zemědělského byznysu.
Podraží i horilka
Obyvatelům také hrozí, že si budou muset připlatit za horilku, tedy vodku. Její výrobci žádají vládu, aby zvedla minimální cenu půl litru tohoto alkoholu až o třetinu na téměř čtyřicet hřiven (skoro sedmdesát korun). Asociace Ukrhorilka tvrdí, že současná neodpovídá realitě, odvolává se mimo jiné na růst spotřební daně z lihu.
Do situace se vložil i antimonopolní úřad, kterému vadí, že nárůst maloobchodních cen je v některých řetězcích podstatně vyšší než u velkoobchodních. Osmnácti obchodním řetězcům doporučil, aby byla jejich cenová politika opodstatněná. „Analýza na trhu s potravinami nevykazuje žádné objektivní ekonomické příčiny, které by mohly odůvodnit skokový nárůst cen,“ uvádí. Úřad už dříve vydal podobná stanoviska k prodejcům benzinu či tabákových výrobků.
Politické napětí má i světlé stránky pro lidi, kteří si spoří na nemovitost v Kyjevě v zahraniční měně. Podle dostupných zpráv dolarová cena levných bytů v metropoli od ledna klesla zhruba o patnáct procent. Trh s byty přesto výrazně padá. Zatímco v prosinci se jich prodalo přes dva tisíce, v březnu to bylo asi sedm set. Bydlení v Kyjevě se nyní dá pořídit zhruba od 1500 dolarů za metr čtvereční.
| Ztracený Krym |
|---|
| Ukrajinská média jsou plná těžko ověřitelných černých zpráv o vývoji na Krymu, který je zatím silně závislý na dodávkách vody a elektřiny z ukrajinské „pevniny“. S odvoláním na ministerstvo zemědělství poloostrova uvádějí, že kvůli nedostatku vody uhynula veškerá rýže, ohrožena je i sója a kukuřice. Úřady nabádají lidi i ke snížení spotřeby pitné vody. Ukrajinský tisk podotýká, že zemědělci z poloostrova stejně nemají kde své produkty prodat. Poloostrov je navíc pod hrozbou vypnutí elektřiny kvůli dluhům za proud. Ceny rostou i na Krymu, úřady vysvětlují, že je to výsledek napojování na silnou ruskou ekonomiku. „Ceny budou stoupat i nadále, to je jisté. Hlavní je, aby zvyšování odpovídalo ruským standardům, na které přecházíme. Inflaci zmírní zvyšování sociální úrovně, jehož tempo bude rychlejší než růst cen,“ uvedl šéf rozpočtového výboru místního parlamentu Vitalij Nachlupin. Protože ale ceny ještě nedosáhly ruské úrovně, stal se poloostrov nákupním rájem pro Rusy z Kubáně. |
Podle aktuálního průzkumu je 52 procent Ukrajinců připraveno si v současnosti utáhnout opasky, pokud to do budoucna povede ke zlepšení jejich situace. Nejvíce ochotni strádat jsou obyvatelé západu (84 procent), směrem na východ a jih ochota prudce klesá.
