Evropská měna klesá vůči dolaru i jenu, neúnosně stoupající výnosy bondů už nejsou problémem jen pro mezinárodní pomoc čerpající země – Řecko, Irsko a Portugalsko – ale už i pro klíčové ekonomiky eurozóny – Itálii, Francii a Španělsko. Nedůvěra se promítá i do situace dalších zemí - na rekordu jsou už i belgické a rakouské dluhopisy. Investoři začínají pochybovat, zda bude Evropa schopná dostat dluhovou krizi pod kontrolu.
Prohloubení krize v eurozóně ale děsí celý svět. Zpomalující globální ekonomika by tak dostala další tvrdou ránu. Světoví politici si přitom myslí, že evropské problémy je možné vyřešit. Je ale potřeba přestat se zabývat technickými překážkami a projevit konečně dostatek politické vůle, zhodnotil situaci americký prezident Barack Obama.
„Dokud nebude připraven konkrétní plán a struktura, která vyšle jasný signál trhům, že Evropa stojí za eurem a udělá všechno pro řešení krize, budeme dále sledovat takový zmatek na trzích,“ prohlásil Obama podle agentury Reuters při oficiální návštěvě v Austrálii. „Budeme dále doporučovat evropským lídrům možné řešení, které by uklidnilo vývoj na trzích. Bude to ale vyžadovat rázná rozhodnutí,“ dodal.
Obavy sílí i v Japonsku a Číně, ohrožené jsou i rozvojové ekonomiky
Americký prezident se tak připojil k dalším světovým politikům, kteří apelují na Evropu, aby rázně řešila už dva roky trvající krizi. Kanadský ministr financí Jim Flaherty dnes evropské politiky vyzval, aby důkladně připravili plán na zastavení dluhové nákazy v eurozóně. „Dokud evropské země nepostaví svým finančním systémům ochrannou zeď, budeme svědky kolísavosti trhu,“ dodal a upozornil na frustraci pozorovatelů z nerozhodnosti Evropy.
Podobné obavy vyjádřila i čínská centrální banka, když evropskou dluhovou krizi označila za primární nebezpečí pro globální ekonomiku. Japonská Bank of Japan upozornila na náznaky, že evropská krize začíná ovlivňovat vývoj v rozvojových ekonomikách prostřednictvím obchodu a dalších kanálů.
