Předseda euroskeptické strany UKIP Nigel Farage se netají tím, že bys svou zemi nejraději viděl mimo EU. I díky tomuto postoji získala UKIP 24 křesel v Evropském parlamentu a porazila tak jak vládní konzervativce, tak opoziční labouristy. Tyto dvě strany přitom volební vítězství v jakýchkoli volbách na britské půdě přenechaly třetí straně naposledy v roce 1910.
Odchodu z EU se nebrání ani konzervativci premiéra Davida Camerona. Ten už loni v lednu oznámil záměr uspořádat referendum o setrvání země v unii, pravděpodobným termínem je rok 2017. Nynější zpráva voličů o nespokojenosti s EU „absolutně přijímá a rozumí ji“.
Podle nedávné studie London School of Economics (LSE) by takzvaný „brexit“ mohl být pro ekonomiku horší než krize v letech 2008 a 2009. „I podle velmi optimistického scénáře by propad obchodu dosáhl skoro 2,2 procenta HPD. Pesimističtější výpočty odhadují dlouhodobou ztrátu téměř desetiny národních příjmů,“ uvádí analýza.
„Sen o ‘splendid isolation‘ by se mohl ukázat jako velmi nákladný,“ dodává studie nazvaná Brexit or Fixit?. „Odchod z EU by byl velmi rizikovou hazardní hrou.“
Brity by nespasil ani Evropský hospodářský prostor
Studie přitom počítá s tím, že se Velká Británie po odchodu z EU připojí k Evropskému sdružení volného obchodu a zůstane tak součástí Evropského hospodářského prostoru. Dřívější analýzy totiž ukázaly, že členské státy EU obchodují s dalšími členy unie častěji než s ostatními členy společného hospodářského prostoru. Většina komentátorů se navíc shoduje na tom, že Británie by si jako bývalý člen EU nedokázala vyjednat tak výhodné podmínky pro vzájemný obchod, jako mají Švýcarsko či Norsko.
Jedním z hlavních finančních přínosů odchodu z EU je podle studie suma odpovídající 0,5 procenta HDP, kterou Británie každoročně odvádí do Bruselu. To loni podle odhadu ministerstva financí odpovídalo částce 8,6 miliardy liber (291 miliard korun).
Nevýhody by ale tento zisk převážily. Britové by se museli vyrovnat se znovuzavedením cel, zvýšením daní a propadem zahraničního obchodu, předpovídá LSE. Navíc pokud by si Británie chtěla nadále udržet přístup na vnitřní trh EU, musela by akceptovat většinu evropských norem, jejichž podobu by ale na rozdíl od nynějška nemohla ovlivnit, upozorňuje britská zájmová skupina TheCityUK.
Finančníci si přejí zůstat v EU
Nejvíce by odchodem z EU byl postižen finanční sektor, který zároveň vytváří největší díl britského HDP. Podle studie poradenské společnosti Oliver Wyman v Británii přímo vznikají nebo jsou na Británii navázány tři čtvrtiny obratu evropského bankovnictví, který dosahuje 58 miliard liber. Změny v regulaci trhu a hraniční kontroly by odvětví citelně zasáhly.
„Velká Británie přitom častěji uspěje než selže při prosazování svých zájmů do unijní regulace finančních služeb,“ uvádí TheCityUK. V loňské anketě organizace mezi špičkami britského finančnictví se 84 procent z nich vyslovilo pro setrvání v EU.
