Nákupy arzenálu nejsou nutně závody ve zbrojení

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Ostrovní státeček Singapur obývá jen pět milionů lidí, a tudíž překvapuje, že je pátým největším dovozcem zbraní na světě. Jen v letošním roce za zbraně utratí zhruba 9,7 miliardy dolarů, což odpovídá 24 procentům hrubého domácího produktu. Předčí ho jen tradiční giganti ve zbrojení, tedy Čína, Indie, Pákistán a Jižní Korea. Vyplývá to ze zprávy SIPRI, stockholmského think tanku, který obchod se zbraněmi monitoruje.

Singapur ale není ojedinělým fenoménem – v Asii zbrojí jednak všichni, jednak více než dříve. Celkově zbrojní výdaje kontinentu loni stouply o třináct procent na 24,5 miliardy dolarů a letos poprvé předstihnout ty evropské.

Tvrdá škola tsunami

Máme se bát nových závodů ve zbrojení, ptá se britský Economist, který se tématu věnuje. Z dostupných informací se zdá, že ve většině případů jde spíše o nutnou údržbu než o strategické zbrojení. Tuto údržbu si asijské země mohou dovolit – vezou se totiž na vlně silného ekonomického růstu kolem šesti procent, což je vhodná doba na modernizaci často letité výzbroje.

Dobrým příkladem je Indonésie. Zastaralost tamní zbrojní techniky naplno odhalila smrtící vlna tsunami v roce 2004. V boji s humanitární katastrofou u pobřeží pomáhaly americké a australské vojenské lodě, pomoc přicházela i ze vzduchu. Špatně vybavené domácí vojsko zůstalo v Acehu a trpně přihlíželo.

Pletichy a nezbytnost

Nový indonéský prezident Susilo Bambang Yudhoyono si z prožitého ponížení vzal ponaučení. Bývalý generál si totiž modernizaci indonéské armády stanovil jako jednu ze svých priorit. Indonésie v současné době vynakládá na svou obranu osm miliard dolarů ročně, zatímco ještě v roce 2006 to bylo jen 2,6 miliardy. V jiných zemích jsou výdaje na zbrojení součástí vnitropolitického boje a intrik. To je případ Thajska, kde armáda nezřídka do politiky zasahuje. Politici-civilisté si tedy investicemi do zbrojení kupují její přízeň, argumentuje Terence Lee ze singapurské univerzity.

Přesto lze v asijském zbrojení vypozorovat určité prvky bezpečnostní strategie. Například pro Singapur je ochrana jeho obchodní tepny Malackého průlivu zároveň ochranou prosperity. Posilující Čína a oslabující Spojené státy nutí asijský ostrov k větší soběstačnosti.

Čína jako katalyzátor zbrojení Stoupající čínské sebevědomí v Čínském moři citelně ovlivňuje zbrojení v zemích, jako je například Vietnam, který si od Ruska nedávno objednal šest ponorek a podle Economistu chce v blízké budoucnosti koupit dalších sedm nových fregat a korvet. Obranný rozpočet zdvojnásobily také Filipíny. Armády těchto zemí sice nedokážou zastavit tu čínskou, ale v případě ohrožení alespoň donutí Peking si použití síly dvakrát rozmyslet.