Napětí mezi Íránem a Západem roste. Zadržení tankeru označila islámská republika za krádež

Saúdská Arábie se připojila k USA a Británii v obvinění Íránu z útoku na dva tankery v Ománském zálivu.

Saúdská Arábie se připojila k USA a Británii v obvinění Íránu z útoku na dva tankery v Ománském zálivu. Zdroj: Reuters

Trosky amerického dronu, který sestřelil Írán.
Trosky amerického dronu, který sestřelil Írán.
Trosky amerického dronu, který sestřelil Írán.
Donald Trump při podpisu sankcí proti Íránu
Donald Trump při podpisu sankcí proti Íránu
6
Fotogalerie

Zadržení íránského tankeru Británií u Gibraltaru minulý týden bylo námořní krádeží, kterou Írán nebude tolerovat. Podle agentury Reuters to řekl íránský ministr obrany Amír Chátamí, podle něhož zadržení plavidla bylo nesprávným a ohrožujícím krokem. Velitel íránských ozbrojených sil mezitím podle agentury Mehr prohlásil, že Írán nechce válku s žádnou zemí.

Britské úřady u Gibraltaru na jihu Pyrenejského poloostrova minulý čtvrtek zadržely íránský supertanker, který podle Londýna převážel ropu do Sýrie v rozporu se sankcemi EU proti této konfliktem zmítané zemi. Dramatický krok Spojeného království Teherán rozhořčil a může podle agentury Reuters přispět k eskalaci napětí mezi islámskou republikou a Západem.

Nejvyšší soud na Gibraltaru vydal povolení tanker zadržovat 14 dnů, uvedla v pátek místní vláda. Velitel íránských revolučních gard téhož dne pohrozil, že Írán na oplátku zadrží britskou loď.

Íránský ministr obrany také označil sestřelení amerického dronu Íránem z minulého měsíce za vzkaz, že islámská republika bude chránit své hranice. Teherán tvrdí, že stroj sestřelil poté, co pronikl do íránského vzdušného prostoru, což Washington popírá a trvá na tom, že incident se stal nad mezinárodními vodami.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku nové sankce.

Írán letos v květnu oznámil, že některé závazky z dohody přestane plnit, a dal ostatním signatářům (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) 60 dní na to, aby ochránili íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí. Nejprve Írán oznámil, že překročil 300kilogramový limit zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta. V neděli, kdy tato lhůta vypršela, islámská republika informovala, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy a že „během několika hodin“ začne obohacovat uran nad dohodou stanovený limit 3,6 procenta, a to pro energetické účely. Země také bude každých 60 dnů odstupovat od dalších závazků, pokud další signatáři dohody nepodniknou takové kroky, které by Íránce ochránily před dopady amerických sankcí.