Význam takového výroku však oslabuje fakt, že dohoda nutná k uvolnění další dávky peněz ze záchranného programu je v nedohledu. „Je toho potřeba ještě mnoho, a myslím tím opravdu mnoho, udělat. A je to naléhavé,“ krotil optimisty šéf ECB Mario Draghi na pravidelném zasedání MMF ve Washingtonu, které skončilo v neděli.
Prezident euroskupiny Jeroen Dijsselbloem v pátek přirovnal současný stav k situaci, kdy proti sobě jedou dvě auta a oba řidiči čekají, že nakonec uhne ten druhý. Evropská unie i MMF na Řecko tlačí, aby si pospíšilo s dokončením reforem, kterým je podmíněno poskytnutí půjčky 7,2 miliardy eur.
Přečtěte si komentář Petra Dufka:
Země zmítaná krizí však odmítá ustoupit za určitou mez. „Nepřipadá v úvahu, že bychom překročili mantinely, jaké jsme si nastavili,“ nechal se slyšet místopředseda řecké vlády Jannis Dragasakis. Naznačil i možnost předčasných voleb nebo referenda v případě, že ke shodě nedojde.
| Bondy na rekordu |
|---|
| Rozsáhlý výprodej krátkodobých dluhopisů řecké vlády pokračoval již sedmou seancí v řadě. Výnos obligací splatných v roce 2017 vystoupil na rekord 26,97 procenta. Nejistota kolem dalšího osudu země však zvyšuje na trzích zájem o nejkvalitnější aktiva, což spolu s programem ECB nakupovat i bondy tlačí výnosy dolů. |
Francouzský ministr financí Michel Sapin na zasedání MMF varoval, že v případě krachu jednání budou následky závažné pro Řecko, nikoli pro ostatní země. Jeho řecký protějšek Janis Varaoufakis naopak straší, že případný odchod jeho země z eurozóny způsobí spolku vážné problémy.
„Někteří tvrdí, že už bylo Řecko ze zbytku Evropy vyčleněno a ECB disponuje nástroji, kterými je v případě nutnosti odřízne, ránu vypálí a umožní zbytku eurozóny dále fungovat. Ale jakmile se připustí, že tu měnová unie není navždy, začne se spekulovat: kdo bude další na řadě?“
Německý týdeník Der Spiegel přišel v sobotu s informací, že už zítra má Řecko podepsat s Ruskem dohodu o účasti na budování plynovodu Turkish Stream, který by měl nahradit zrušený projekt South Stream. Za to by pak aténská vláda dostala půjčku v rozmezí mezi třemi až pěti miliardami eur. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina však včera informaci o tomto termínu popřel.
