S Margaret Thatcherovou, která Británii vedla 11 let, je poměřován snad každý další konzervativní ministerský předseda. V situaci, kdy je jasné, že o premiérský post se utkají dvě ženy, se tomu snad ani vyhnout nelze. Ostatně odkazu Thatcherové se nevyhýbají ani samotné kandidátky či jejich okolí. Bývalý vládní kolega Mayové Kenneth Clarke jí označil za „zatraceně obtížnou ženskou“, ačkoliv ve srovnání s jeho bývalou nadřízenou Thatcherovou to prý ještě nic není. Mayová jeho slova přijala jako kompliment.
Leadsomová prohlásila, že chce Thatcherovou napodobit a skloubit její vytrvalost a „osobní vřelost“. Britská média si v této souvislosti všímají, že Thatcherová se stala ministerskou předsedkyní, když jí bylo 53 let – stejně jako nyní Leadsomové.
Nic z toho ale jistě při čtvrtečním hlasování nerozhodovalo o volbě konzervativních poslanců. Nominaci Mayové ve čtvrtek podpořilo 199 z nich a ministryně vnitra se tak stala jasnou favoritkou zářijového hlasování členů strany. Leadsomová získala 84 hlasů a pro ministra spravedlnosti Michaela Govea zvedlo ruku jen 46 jeho kolegů a ze souboje tak vypadl.
Obě rivalky jsou do jisté míry představitelkami opačných křídel strany. Jestliže Mayová vždy prosazovala modernizaci konzervativců a podpořila například právo homosexuálů na sňatek, Leadsomová je silně věřící a prohlásila, že současný zákon o manželství osob stejného pohlaví se jí „nelíbí“.
Mayová se může opřít o podporu napříč vedením strany, za Leadsomovou se postavili někteří zastánci brexitu v čele s Borisem Johnsonem. Sympatie jí vyjádřil i další prominentní člen stejného tábora – odcházející předseda strany UKIP Nigel Farage.
| Co se stane s brexitem, až vyhrají? | |
|---|---|
| Kdy požádá nová ministerská předsedkyně o vystoupení z Evropské unie podle článku 50 Lisabonské úmluvy? | |
| Theresa Mayová | Letos článek 50 určitě nespustí. „Je důležité, abychom to udělali ve správný okamžik a získali tak pro Británie dobrou dohodu,“ řekla. |
| Andrea Leadsomová | Článek 50 vyhlásí „co nejrychleji to půjde, aby Británie mohla co nejdříve těžit z života mimo EU“. Přesnější termín neuvedla. |
Významnou kritičkou Leadsomové je naopak její nadřízená, ministryně pro energetiku Amber Ruddová. „Fakt, že nemá žádnou zkušenost u vládního stolu a nemá ani moc zkušeností jako náměstkyně – ve funkci je jen dva roky – podle mě představuje problém,“ prohlásila o Leadsomové, která se do veřejného povědomí dostala až během kampaně před referendem, kdy mimo jiné zaujala i ve vyhrocené televizní debatě, kdy oponovala právě Ruddové.
Poražený Michael Gove zatím neslíbil svou podporu ani jedné z rivalek. Výsledek jeho rozhodování by ale mohl naznačit dva roky starý hlasitý veřejný spor, který vedl s Mayovou o to, jak nejlépe čelit islamistickému extremismu. Gove se ve výsledku musel oficiálně omluvit premiérovi a Mayová byla nucena propustit dlouholetého ministerského poradce.
Přestože na první pohled hraje většina okolnosti do karet Mayové, konečné slovo bude mít 150 tisíc řadových členů konzervativní strany. A ti nemusí souhlasit s míněním poslanců, jak ostatně loni ukázala volba předsedy u opozičních labouristů. Tu překvapivě vyhrál Jeremy Corbyn.
| Theresa May (59) |
|---|
 |
| Před začátkem své politické kariéry působila Mayová v Bank of England. Poslankyní za konzervativce je od roku 1997, velmi záhy se dostala na post stínové ministryně, nejprve školství, později dopravy. |
| Dáma známá svou zálibou v pestře zbarvených lodičkách dlouhodobě prosazuje modernizaci konzervativní strany. Na partajní konferenci v roce 2003 ve známém proslovu sdělila členům strany, že veřejnost je často vnímá jako členy „špinavé strany“. Získala si tím řadu příznivců i dlouholetých nepřátel. |
| V roce 2010 Mayová usedla na post ministryně vnitra, čímž se stala nejvýše postavenou britskou političkou. Je zároveň jedním z nejdéle sloužících šéfu tohoto rezortu. Velký úspěch znamenala v roce 20113, když se jí podařilo prosadit vyhoštění radikálního duchovního abú Katada. NA stejném úkolu selhalo několik jejích předchůdců. |
| Na hlavu ministryně vnitra ale padá i nesplněný slib vlády snížit čistou migraci do Británie na sto tisíc lidí ročně. Navíc podporovala setrvání Británie v EU, ačkoliv se v kampani nijak významně neangažovala. |
| Andrea Leadsom (53) |
|---|
 |
| Strávila 25 let jako obchodnice a investiční bankéřka Barclays v londýnské City. V roce 2010 tuto kariéru opustil, aby se stala poslankyní. Významnější post získala v roce 2014. Její působení na ministerstvu financí, ve funkci takzvané náměstkyně pro City, ale deník Financial Times označil za „katastrofu“. |
| Známou se Leadsomová stala především díky manifestu za reformu Evropské unie, která vyhlásila před třemi lety spolu se skupinou konzervativců. Ačkoliv tehdy tvrdila, že vystoupení z EU „by bylo katastrofou pro britskou ekonomiku“, letos už stála po boku Borise Johnsona v kampani za brexit. |
| Mezitím obhájila svůj poslanecký mandát a přešla na ministerstvo energetiky. Přestože dříve odmítala větrné farmy a cíle EU pro obnovitelné zdroje, stala se náměstkyní právě pro tuto oblast. |
| Na vyšší státní funkci zatím Leadsomová nedosáhla a právě to jí kritici část vyčítají. Sama argumentuje tím, že odcházející ministerský předseda David Cameron neměl před svým nástupem do úřadu zkušenost v žádné vládní funkci. Další pochybují, že její bankovní kariéra byla tak zářná, jak sama tvrdí, a připomínají její dávnou aféru s vyhýbáním se dědické dani. |
