Naštvaní Američané odcházejí z práce. Cítí se špatně placeni a bojí se nákazy

Ve Spojených státech prudce přibývá okamžitých výpovědí

Ve Spojených státech prudce přibývá okamžitých výpovědí Zdroj: profimedia.cz

Ve Spojených státech prudce přibývá okamžitých výpovědí
Ve Spojených státech prudce přibývá okamžitých výpovědí, které zaměstnanci dávají pod vlivem vzteku. Nevyhovují jim platové podmínky a nedostatek bezpečnostních opatření proti covidu.
Výpověď zvažuje každý třetí pracovník amerického zdravotnictví, jak ukázal průzkum Washington Post.
4
Fotogalerie

„Pobočka je uzavřena, protože jsem opustil práci, kterou nenávidím.“ To je vzkaz, který po sobě zanechal zaměstnanec McDonald’s na vjezdu k provozovně rychlého občerstvení v Kentucky. Je to jeden z mnoha příběhů výpovědí zaměstnanců, kteří doslova praštili s prací. V zahraničních médiích se tento jev popisuje jako „rage quitting“ neboli odchod ze vzteku.

Termín rage quit původně označoval situaci, ve které průběh počítačové hry pobouří hráče natolik, že ji bez ohledu na okolnosti okamžitě vypne. Z takového opouštění videoher, často provázeného rozbíjením klávesnic a monitorů, se stala oblíbená podívaná milovníků online her.

V poslední době se termín „odchod ze vzteku“ začal objevovat v souvislosti s masovými výpověďmi amerických pracovníků. Označuje okamžitý, rozzuřený odchod ze zaměstnání uprostřed pracovního dne. K důvodům bývalí zaměstnanci uvádějí stres, přepracovanost, toxické kolegy a špatné pracovní podmínky.

Nejčastěji se fenomén vyskytuje u nízkoplacených zaměstnání v maloobchodu a pohostinství, kde téměř šedesát procent pracovníků nemá dlouhodobou smlouvu, informuje BBC. Z deseti milionů otevřených pracovních nabídek je dnes každá šestá v pohostinství, vyplývá z dat Federální rezervní banky v St. Louis.

O dlouhodobé nespokojenosti pracovníků z gastronomie svědčí úspěch iniciativy Fight for 15 (Bojuj za 15), amerického hnutí zaměstnanců fastfoodů, které se zasazuje o zvýšení minimální mzdy na patnáct dolarů za hodinu, necelých 330 korun. Federální minimální mzda tvoří polovinu této částky.

Někteří ekonomové dokonce zpochybňují vhodnost pojmu „nedostatek pracovní síly“ pro popis současného stavu trhu práce. „Když si jdu koupit audi, ale nemám na to, neříkám tomu nedostatek audi,“ vysvětluje ekonomka se zaměřením na trh práce Erica Groshenová. „Uchazeči nemají jednoduše zájem o práci za nízkou mzdu,“ dodává.

Vztek amerických zaměstnanců znásobila i pandemie. Zdravotní sestra, jejíž kolegové šířili konspirační teorie o koronaviru, zaměstnanec restaurace, jehož šéf záměrně umlčoval informace o šíření nemoci mezi zaměstnanci, prodavač, který se bál, že nakazí své blízké – to je jen pár příkladů z několika tisíc příběhů odchodů ze vzteku, které se objevují na diskuzním fóru Reddit v průběhu posledních dvou měsíců. Všechny spojuje strach o vlastní zdraví a zdraví jejich blízkých.

Úzkost z nedostatku bezpečnostních opatření, která mají chránit zdraví zaměstnanců, nebo jejich úplná ignorace jsou častou příčinou okamžité výpovědi pod vlivem naštvání. Uvádí to výzkumník Rui (Hammer) Zhong, spoluautor specializovaného výzkumu, který na svých stránkách zveřejnila Americká psychologická asociace.

Dlouhodobý strach z nakažení a smrti se podle dokumentu často uvolňuje v podobě vzteku a okamžitého podání výpovědi, zatímco reflexe ohrožující situace (zpětné ohlédnutí, proces, který pomáhá vytěžit a zpracovat zkušenosti získané během situace – pozn. red.) naopak přispívá k sociálnějšímu přístupu k zaměstnání. 

„Pandemie zvýšila celkovou hladinu stresu, který je pro řadu afektivních poruch (projevují se změněnou náladou, která neodpovídá reálné životní situaci nemocného a narušuje jeho uvažování, jednání i tělesné funkce – pozn. red.) rizikovým faktorem, což mohlo přispět ke zvýšení počtu nepromýšlených výpovědí,“ podotýká psychiatr Cyril Höschl.

Evropa zatím nárůst počtu odchodů ze vzteku nezaznamenala. Důvodem může být oproti USA tvrdší postih při neohlášeném odchodu ze zaměstnání a vyšší dostupnost „míst na přání“ v Americe, domnívá se Höschl. „Svou roli hraje ve Spojených státech i tvrdší postoj zaměstnavatelů, slabší sociální zabezpečení, vyšší tlak na výkon a konečně i nápodoba, protože její efekt lze předpokládat zprvu především tam, kde to celé vzniklo,“ dodává.