„Budeme přítomni na zemi, ve vzduchu i na moři ve východní části našeho spojeneckého území. Tato mezinárodní síla bude kombinovat pozemní, námořní i vzdušné jednotky,“ uvedl Rasmussen. „Toto rozhodnutí má jasné poselství: NATO chrání všechny své spojence a za všech okolností. Pokud byste zamýšleli zaútočit na jednoho spojence, máte co dělat s celým NATO,“ dodal Ramussen.
Nová alianční síla má být součástí odpovědi NATO na změnu bezpečnostního prostředí v Evropě po ukrajinské krizi. Především má ale ujistit východní členy NATO, že v případě napadení se nebudou muset v prvních dnech bránit zcela sami. „Pokud jen pomyslíte na útok na jediného spojence, budete čelit celé alianci,“ prohlásil generální tajemník NATO.
Polsko vyjádřilo spokojenost
Tato iniciativa má podpořit členy Aliance z bývalého sovětského bloku, zejména Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Například Estonsko žádá trvalou vojenskou základnu NATO na svém území.
Polský prezident Bronislaw Komorowski plánované posílení obrany ve východní Evropě přivítal. Podle jeho slov by měla jednotka mít kolem pěti tisíc mužů. Jak potvrdil polský premiér Donald Tusk, dohoda NATO je jasným signálem pro Polsko, že jeho obrana bude zaručena.
S českou podporou
Česká republika do budoucích superrychlých sil nabídne 150 vojáků spolu s několika vrtulníky. Na summitu to řekl prezident Miloš Zeman. Zvažovány jsou i další možnosti.
Britský premiér David Cameron prohlásil, že jeho země je připravena do nových sil nabídnout až 3500 vojáků.
Cameron zároveň zveřejnil některé zvažované detaily budoucího uskupení. Velitelství by podle Camerona mělo být v Polsku, často se v této souvislosti hovoří o Štětíně. Vojáci budou v nových silách rotovat, tedy působit v jejich rámci vždy po určitou dobu. Podle dobře obeznámených aliančních představitelů by měly být jednotky umístěny ve svých členských zemích, ale intenzivně spolu cvičit.
Ukrajina má dveře do NATO otevřené, tvrdí Rasmussen
Severoatlantická aliance ponechává otevřené dveře těm zemím, které se jejími členy chtějí stát a jsou také schopné zvládnout odpovědnost plynoucí z členství, uvedl Rasmussen. Potvrzení alianční politiky přišlo na summitu ve chvíli, kdy obnovený zájem o členství ve vojenském uskupení dává najevo Ukrajina.
Proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO ostře protestuje Rusko. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov alianci ve čtvrtek přímo varoval, aby Kyjevu členství nenabízela. Ukončení ukrajinské neutrality by podle něj mohlo „ohrozit mezinárodní porozumění“. K plánovanému cvičení NATA na Ukrajině se ruská diplomacie vyjádřila ve smyslu, že může "ohrozit mezinárodní mír".
