Návrat důchodců: Světové firmy shánějí starší manažery

Viceprezident automobilky Qoros Volker Steinwascher

Viceprezident automobilky Qoros Volker Steinwascher Zdroj: Qoros

Vrcholoví manažeři, kteří v posledních letech odešli do důchodu, se stále častěji vrací zpět. Lovci hlav oceňují jejich zkušenosti a penzionovaní šéfové velkých firem se navíc v důchodu zjevně nudí.

Kalendář Volkera Steinwaschera na jeho pracovním stole v kanceláři uprostřed Šanghaje je plný stejně jako podobné záznamníky jiných vrcholových manažerů. Čím ale Steinwascher vystupuje z řady, je jeho věk. V 70 letech se snaží jako viceprezident izraelsko-čínské společnosti Woros postavit první čínské auto, které se bude moci směle postavit evropské konkurenci, píše německý časopis Manager Magazin.

Steinwascher mohl před deseti lety stejně jako většina jeho bývalých kolegů ve vedení americké pobočky koncernu Volkswagen odejít na důchodu a trávit své dny na golfových hřištích. To mu ale nestačilo. Když Steinwascherovi v roce 2006 po pouhých pěti dnech v důchodu zazvonil telefon, měl už procházek pro „greenu“ dost. „Na to neustále čtení knih a ježdění na dovolené musí člověk nějak trénovat,“ říká.

Návrat Steinwaschera přitom není ojedinělým případem seniora s přebytkem energie, po více či méně dlouhé přestávce se vracejí i další manažeři – a firmy o ně mají zájem. Nedávno se na svůj post vrátil například šéf Procter & Gamble A. G. Lafley. Do svého křesla se vrátil i Narayana Murthy,ředitel indického poskytovatele IT služeb Infosys. Tomu je nyní 66 let, během svého dřívějšího působení ve firmě přitom zavedl pravidlo, že ve vedení společnosti nesmí působit vrcholoví manažeři starší 65 let.

Zkušení a zdraví

Další manažeři svého zaměstnavatele vůbec neopouštění, jen se přesunou na méně exponované posty poradců či týmových koučů. V Roce 2011 tak v Evropské unii pracovalo dvakrát více lidí v důchodovém věku než o deset let dříve. Žádná jiná skupina pracujících se tak rychle nezvětšuje.

Podle vědců si lidé v důchodovém věku oproti svým mladším kolegům hůře zapamatují větší množství nových informací, na druhou stranu ale mají zkušenosti a lepší komunikační a plánovací schopnosti. „Nové koště dobře mete. To staré ale ví, kde je špína,“ glosuje to Alfred Odendahl, šéf firmy Bosch Management Support, sám v důchodovém věku.

Důchodci jsou navíc dnes podstatně zdravější než dříve. „Šedesátníci jsou na tom dnes stejně jako padesátníci před dvaceti lety,“ tvrdí Ursula Staudinger z brémské Jacobs University.

Nemají co ztratit

Důchodci se tak stále vracejí jako krizoví manažeři. Například devětašedesátiletý Oswald Grüber se opět chopil vedení švýcarské banky UBS, aby ji vyvedl z finančních těžkostí. O čtyři roky mladší Mario Draghi stanul v čele Evropské centrální banky a bojuje za záchranu eura. A sedmdesátník Hartmut Mehdorn dostal nejprve za úkol zachránit ztrátové aerolinky Air Berlin, aby se později přesunul do vedení nového berlínského letiště. „Zkušený šéf v důchodovém věku nemá co ztratit, v krizi proto navenek působí jako štít a uvnitř motivuje podřízené,“ tvrdí Ulrike Wieduwilt z personální agentury Russell Reynolds.

Podle Claudie Scheuvens, partnerky personální agentury Odgers Berndtson, padla při hledání zaměstnanců dříve nepřekročitelná hranice 50 let. „Firmy stále častěji výslovně požadují, abychom hledali až od 55 let výše,“ uvedla.

Počet ekonomicky aktivních lidí starších 65 let roste i v Česku, v roce 2011 jich bylo necelých deset procent. V Norsku je to podle dat z roku 2012 17,7 procenta, v sousedním Německu ale jen necelých pět procent.